NAJVÄČŠIA DATABÁZA
ŠTUDENTSKÝCH REFERÁTOV NA SLOVENSKU

Nájdi si dokument, ktorý potrebuješ v inom jazyku: SK CZ HU

Celkom referátov: (12579)

Jazykové kurzy, štúdium a pobyty v zahraničí
Prihlásenie Prihlásenie Registrácia
Pridaj svoju prácu

Referát MIKROEKONOMIE 2

Odoslať známemu Stiahnuť Nahlásiť chybu Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Doplnkové informace o referáte:

Oblasť:Ekonómia, manažment a marketing

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:1495

Počet písmen:8,005

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet strán A4:4.45

Počet zobrazení / stiahnutí:4085 / 133

Veľkosť:9.96 kB

Teorie spotrebitelské preference

Teorie spotrebitelské volby je založena na predpokladu, že spotrebitelé maximalizují funkci užitku
pri zadaných omezeních.
Užitecnost je vnímána jako meritelná úroven uspokojení, kterou spotrebitel dosáhne spotrebou
statku.
Definice se opírá o teorii Jeremy Benthama (konec 18., pocátek 19.stol.), podle níž spolecnost chce dosáhnout co nejvetšího dobra pro co nejvyšší pocet lidí. Toho lze dosáhnout politikou maximalizace funkce sociálního užitku.
Predpokládá se, že hodnota této funkce je meritelná pomocí nejakého objektivního standardu. Podmínkou pravdivosti tohoto predpokladu je porovnatelnost hodnoty této funkce pro ruzné jedince a scitatelnost techto hodnot. Tj. funkce jsou komparabilní a aditivní pro každého jedince. Tj. lze ríci, že osoba A dosáhne vyšší užitek ze spotreby statku než osoba B. Užitek osoby A lze secíst s užitkem osoby B, s užitkem osoby C atd., abychom takovýmto postupem nalezli celkový užitek spolecnosti.

Problémem je, že užitecnost je subjektivní kategorie, není pozorovatelná, je proto obtížné konstruovat škálu hodnot kardinálních užitecností pro jednotlivce. Každý clovek je spíše schopen sestavit urcitou škálu odrážející osobní preference, neumíme porovnat míru uspokojení ruzných jedincu plynoucí ze spotreby statku, tj. hodnoty funkce užitku ruzných jedincu nejsou reálne aditivní.
Dve ruzné hodnotové škály preferencí, které nejsou sestaveny na základe stejného nebo porovnatelného merítka (pak musíme znát i transformacní koeficient - podobne jako pri porovnání cen v ruzných zemích potrebujeme znát hodnotu smenného kurzu) nelze scítat. Nelze proto vytvorit jednu kompozitní hodnotovou škálu preference pro více subjektu. Nemužeme proto porovnávat hodnotu užitku ruzných lidí.
Na pocátku 20. stol. komparabilita a aditivita pro ruzné jedince byla z teorie užitecnosti vyloucena. Zustala v platnosti pouze pro jednotlivce - prírustky užitku se s rustem spotreby daného statku snižují, tj. s rustem spotreby statku se jeho mezní užitek se snižuje. Byl to hlavní záver marginalistu (konec 19., pocátek 20.stol.), kterí tímto zpusobem zduvodnili klesající funkci poptávky.

Ordinální užitek
V prípade platnosti kardinalistické teorie pro jednotlivce by to znamenalo, že každý statek mužeme hodnotit izolovane, tj. hodnotit velikost užitku, který nám prináší príslušná velikost spotreby daného statku. Navíc, jsou-li tyto funkce užitku pro ruzné statky u jedince aditivní, mužeme hodnoty funkce užitku ruzných statku pro daného jedince scítat. Mužeme tak zkonstruovat funkci užitku bagety jako soucet užitecností jejích složek - chleba, másla, zeleniny, šunky atd. Avšak pro to, abychom mohli stanovit, zda užitek z jedné bagety je vetší než z jiné bagety, nepotrebujeme separovat jednotlivé jejich složky.Stací nám, když porovnáme urcité skupiny spotrebitelských statku mezi sebou navzájem. Tyto skupiny spotrebitelských statku nazýváme spotrebitelské koše. Moderní ekonomie jde ješte o krok dál, a ríká, že pojem užitek je vhodný jako reprezentace spotrebitelských preferencí pro spotrebitelské koše. Vše, ceho je zapotrebí pro stanovení spotrebitelské škály, je pravidlo, které prirazuje vyšší císlo více preferovaným košum a nižší císla méne preferovaným košum. Samotná hodnota císel je nepodstatná. Ríkáme, že škála je ordinální, predstavuje-li jednoznacné usporádání preferencí jednotlivých spotrebitelských košu.

Základ soucasné teorie spotrebitele tvorí ordinální užitecnost, s níž lze vystacit i pro zduvodnení klesající poptávkové krivky.

Moderní teorie spotrebitelské preference je založena nikoliv na hledání nejvyšší hodnoty nejakého ukazatele, ale na nalezení nejvíce preferovaného spotrebitelského koše v rámci omezeného duchodu spotrebitele. Porovnání spotrebitelských košu je založeno na urcité axiomatice.

Axiom 1: Preference jsou úplné. To znamená, že pro každou možnou dvojici spotrebitelských košu
muže spotrebitel stanovit jednu relaci: ApB (A je preferováno pred B), resp. AB, BpA (A je preferováno pred B), resp. BA, BI = A (B je indiferentní k A), resp. B=A.

Axiom 2: Preference jsou reflexivní. Znamená to, že má-li spotrebitel dva identické spotrební koše A,
B, tj A =B, pak tyto koše jsou jsou z hlediska užitku indiferentní a spotrebitel jim prirazuje stejné poradí.
Axiom 3: Preference jsou transitivní. Jestliže spotrebitel preferuje A pred B a B preferuje pred C,
pak spotrebitel rovnež preferuje A pred C ( ApB, BpC, ApC). A jestliže je spotrebitel indiferentní ke koši A a B, a stejne tak je indiferentní i ke dvojici košu B a C, pak je také indiferentní i ke dvojici košu A a C.

Axiom 4: Preference jsou spojité. Jestliže koš A je preferován pred košem B a koš C je dostatecne
blízko ke koši B (B je limitou C), pak koš A je rovnež preferován pred C.

Príklad: y více y



y2 C
A více x
Y1 B D


x1 x2 x

Z grafu je zrejme koš A preferován pred B a rovnež C je preferován pred B. Uvažujme bod D, který leží tesne vedle bodu B, jehož hodnota x je o neco málo vetší než u koše C. Axiom spojitosti znamená, že koš C je rovnež preferován pred košem D, i když tento koš má souradnici x o neco málo vetší než má koš C.

Jsou-li spotrební koše rovnež spojité, mužeme koše, které jsou z hlediska spotrebitele indiferentní, spojit - dostaneme tzv. indiferencní krivku.
Uvedené 4 axiomy jsou základní vlastnosti reálných císel, které použijeme pro konstrukci techto indiferencních krivek. Jsou také soucasne nutnou a postacující podmínkou pro numerickou representaci preferencí.

Další dva predpoklady, které umožnují nalézt nejlepší spotrební koš pri daném rozpoctu spotrebitele, umožnují využít pri analýze spotrebitelské volby diferenciální pocet - maximalizaci funkce na omezené množine rešení. Nejsou však nezbytné pro presentaci spotrebitelských preferencí pomocí funkcí užitku.

Axiom 5: Preference vzrustají s mírou nenasycenosti
Jsou -li A a B dva spotrební koše, pricemž xA = xB a yA yB APB.
Stejne tak jestliže yA = yB a xA xB APB.
Strucne: "více je lépe".

Východiskem pro 6. axiom je predpoklad, že indiferencní krivky jsou hladké a konvexní k pocátku.
Definujme tzv. mezní míru substituce (marginal rate of substitution) podél indiferencní krivky.
Napr. jedna indiferencní krivka muže být zobrazena pomocí funkce

y = f(x, U), kde U je konstantní užitek a y se mení v závislosti na x.

Sklon indiferencní krivky vypocteme jako derivaci výše uvedené funkce, tj.


dy (*)
dxdU=0.
Mezní míru substituce y pro x definujeme jako negativní sklon indiferencní krivky:
dy
MRSyx    0 .
dx dU=0

Mezní míra substituce vyjadruje, kolik je subjekt ochoten obetovat statku y, aby mohl spotrebovat více statku x, aniž by se pri tom zmenila výše jeho užitku, tj. spotrební koše jsou pro nej indiferentní. Je to vlastne jakási jeho vnitrní smenná relace mezi statky. Bude-li tato jeho vnitrní smenná relace stejná, jako je smenná relace statku na trhu, dosáhne maxima svého uspokojení. Tržní smenná relace statku je dána pomerem jejich cen.
Z vlastností optimalizacních úloh s lineárním omezením víme, že dostatecnou podmínkou pro rešení techto úloh je, že se jedná o konvexní krivky vzhledem k pocátku. Má-li mít indiferencní krivka tento tvar, musí být první derivace této funkce záporná a druhá derivace této funkce kladná.

dy  0 a d2y  0
dxdU=0. dx2dU=0. .



Jestliže je druhá derivace kladná, pak sklon mezní míry substituce musí být záporný,
dy
tj. MRSyx =   O,
dx dU = 0

a tedy
d d dy d2y
(MRS) =  =   0 .
dx dx dx dx2 dU = 0


Z toho vyplývá 6. axiom:

Axiom 6: Indiferencní krivky vyjadrují klesající mezní míru substituce.


Mezní míra substituce a mezní užitecnost.

Analyzujme funkci užitku U(x,y). Diferenciál této funkce je roven

 U  U
dU = dx + dy,
 x  y

kde
 U
je mezní užitek statku X (MUx)
 x

a  U
je mezní užitek statku Y (MUy) .
 y

Všechny body na indiferencní krivce mají stejný užitek, tedy dU = 0:
 U  U
dU = 0 = dx + dy  MUxdx + MUydy = 0 .
 x  y

Proto MUx dy
=  = MRSyx .
MUy dx dU = 0
Poslední rovnice vyjadruje smysl mezních užitku. Pomer mezních užitku se musí podél indiferencní krivky snižovat (zvyšovat) ve stejné míre, v jaké se snižuje (zvyšuje) mezní míra substituce obou statku.
Vzhledem k tomu, že spotrebitel se bude chovat optimálne tehdy, jestliže MRSyx se bude rovnat pomeru cen statku na trhu, dostaneme známou relaci

MUx px
= MRSyx = .
MUy py


Jeden poznatek plynoucí z teorie preferencí spotrebitele pro zdanení statku:
Zdanujeme-li statky ruznou sazbou, pro spotrebitele budou nekteré preferencní spotrebitelské koše nedostupné, které by jinak mohl dosáhnout, jestliže by spotrebitel byl zatížen jedinou danovou sazbou, snižující jeho duchod. Vysvetlit graficky.


Z ucebnice Soukupová a kol. Mikroekonomie, prostudovat kap. 2 a pripravit kap 3.
Doporucuji zopakovat pasáže ze základního kursu Mikroekonomie Rovnováha spotrebitele.

Úkol: 1. Vypoctete mezní míry substituce u dvou následujících funkcí:

a) U = x 1/2 y1/2

b) U = x2 y2 .

2. Zopakujte rešení úloh maximalizujících hodnotu funkce na omezené množine rešení s
využitím Lagrangeovy funkce.

Diskusia

Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Podobné dokumenty

Názov práce Dátum A4 Slová Hodnotenie
 
cz Mikroekonomie 15. 2. 2011 4124 3.6 1077
 
cz Mikroekonomie a… 22. 8. 2010 4656 11.9 3778
 
cz Mikroekonomie 5. 10. 2005 3261 -- --
 
cz OLIGOPOL 29. 6. 2010 4113 8.2 2678
 
sk Štátnicové otázky z… 20. 10. 2008 2100 -- --
 
cz Úvod do ekonomie,… 11. 9. 2009 6357 1.3 398
 
cz Tržní hospodářství 1. 6. 2011 4631 9.0 3050
 
cz Ekonomie souvisí:… 25. 5. 2009 4301 3.7 1110
 
sk Základní ekonomické… 9. 7. 2007 3983 1.2 360
 
sk Spolupráce subjektu… 27. 10. 2007 2918 -- --