Tento článek byl vytisknutý ze stránky antiskola.euAntiŠkola.eu
ÚCEL TRESTU
Hlavní cíle trestu, tedy jeho úcel, jsou obsaženy v ustanovení § 23 odst. 1 trestního zákona, který stanovuje: \"Úcelem trestu je chránit spolecnost pred pachateli trestných cinu, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné cinnosti a vychovávat jej k tomu, aby vedl rádný život, a tím pusobil výchovne i na ostatní cleny spolecnosti.\"
Základním cílem uvedeným v citaci ustanoveni § 23 je ochrana spolecnosti. Trest je prostredek sebeobrany spolecnosti pred trestným cinem. K tomuto základnímu a konecnému cíli je treba dospet cíli dílcími, jimiž jsou individuální a generální prevence.
Individuální prevencí je myšleno zabránení pachateli v dalším páchání trestné cinnosti, což znamená primet pachatele k respektování zákonu. Je zapotrebí mu co nejvíce znesnadnit ci úplne znemožnit trestnou cinnost. K dosažení tohoto cíle muže vést bud' trest odnetí svobody nebo trest zákazu cinnosti, která pachateli poskytla príležitost k páchání trestné cinnosti anebo trest propadnutí veci, které pachatel využil ke spáchání trestné cinnosti.
Generální prevence má zajistit ochranný efekt trestu ve vztahu k ostatním potenciálním pachatelum. Nejde pouze o hrozbu trestem, kdy spravedlivé a vcas ukládané tresty mohou pusobit i na ostatní obcany, kterí hodlají spáchat trestný cin, ale spíše se jedná o posilování duvery verejnosti v trestní právo tím, že jsou ukládány tresty z hlediska individuální prevence pokud možno adekvátní. Spravedlivý trest musí být neodvratný. Obcané mohou být uložením trestu pachateli upozorneni na nebezpecnost, zavrženíhodnost i trestnost spáchaných trestných cinu. Nezanedbatelná je otázka pocitu bezpecnosti všech obcanu, právní jistoty a duvery v právní systém, jež je predstavován soudy aplikujícími kvalitní zákony.
Nejznámejší teorie úcelu trestání lze rozdelit z hlediska jejich podstaty a historického vývoje na absolutní, relativní a smíšené.
Absolutní teorie trestu, vyjádrené formulí: „Trestá se, protože bylo spácháno zlo“, nespojují s ukládáním trestu žádné ostatní spolecenské úkoly. Tyto teorie spatrují úcel trestu a tím i jeho podstatu v trestu samotném. Trest je chápán pouze jako spravedlivá odplata za spáchaný zlocin. K zastáncum této teorie patrí napríklad Kant. Podle nej jediným úkolem trestu je uskutecnovat spravedlnost, bez které by stát nemohl existovat.
Relativní teorie vyjádrené tvrzením: „Trestá se, aby nebylo pácháno zlo“, prikládají trestu urcité cíle užitecné pro spolecnost. Spojují podstatu trestu s úcelem stojícím mimo samotný trest, tj. s ochranou spolecnosti, jedince. Prvek odplaty odmítají. Do této skupiny teorií trestu zapadá predevším i teorie psychologického donucení Anselma von Feurbacha, který rozlišuje prevenci na generální, která pusobí na všechny cleny spolecnosti, aby nepáchali trestnou cinnost, a speciální. Základem byla pohružka trestem, která jako urcité psychologické donucení mela odradit od trestného cinu. Naopak duraz na prevenci speciální kladl F. von Liszt. Ten je znám svojí diferenciací pachatelu na náhodné, napravitelné a nenapravitelné, vuci nimž je nutno volit odlišné preventivní postupy.
Teorie smíšené usilují o spojení idejí trestu odplatných a úcelove pojatých. Tato teorie obsahuje prvky teorií absolutních i relativních. Základem je myšlenka, že trest má predcházet trestnému cinu prostrednictvím prevence generální, zamerené k osobám, které by se zlocinci mohli stát, a prostredky prevence speciální, zamerené k pachateli trestného cinu, o nemž se rozhoduje.
Vlastní názor
Úcel trestu je podle mého názoru v § 23 odst. 1 trestního zákona vyjádren výstižne a obecne vzato vystihuje to, cím by se melo trestní právo zabývat – tedy ochranou nejen obyvatel státu, ale také „hostu“ pricházejících ze zahranicí, at jsou to turisté, diplomaté nebo obchodníci, protože jejich prítomnost a pocit bezpecí u nás není jen ekonomickou výhodou.
V soucasnosti je také hodne diskutovanou otázkou zda trest odnetí svobody zajistí dostatecnou nápravu pachatele. I já souhlasím s temi názory, že by bylo dobré u lehcích trestu maximálne využít obecne prospešných prací, kde muže pachatel vykonat i neco pro sebe a své spoluobcany a ulehcit státnímu rozpoctu ve výdajích na své „ubytování“. A co se týká délky trestu, primlouval bych se za zprísnení postihu za trestné ciny, které mají hluboký dopad na celou spolecnost, jako je napríklad dealerství drog, korupce apod.

Koniec vytlačenej stránky z antiskola.eu