NAJVÄČŠIA DATABÁZA
ŠTUDENTSKÝCH REFERÁTOV NA SLOVENSKU

Nájdi si dokument, ktorý potrebuješ v inom jazyku: SK CZ HU

Celkom referátov: (12584)

Jazykové kurzy, štúdium a pobyty v zahraničí
Prihlásenie Prihlásenie Registrácia
Pridaj svoju prácu

Referát Drak (popis, konstrukce, rozbor letu

Odoslať známemu Stiahnuť Nahlásiť chybu Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Doplnkové informace o referáte:

Oblasť:Iné

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:2781

Počet písmen:12,531

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet strán A4:6.96

Počet zobrazení / stiahnutí:3348 / 14

Veľkosť:15.22 kB

DRAK



(popis, konstrukce, rozbor letu)




Zpracoval: Jan Talavášek, sexta

Zadal: Miroslav Buchar

Konzultant (i): Phdr. Jaroslava Šiftová

Datum odevzdání: 6.10.1998



Obsah:



Úvod strana 3



1. Popis draka strana 4



1.1. Draci plošní s ohony strana 4



1.1.1. Psanícko. strana 4



1.1.2. Hvezda strana 5



1.1.3. Baba strana 5



1.1.4. Skládací drak strana 5



1.1.5. Malajský drak strana 6



1.2. Draci krabicoví a komoroví strana 6



1.2.1. Krabicový drak strana 6



1.2.2. Ptákovitý drak strana 6



1.2.3. Cínský drak strana 7



2. Princip letu strana 8



3. Létání s drakem strana 10



4. Vlastní konstrukce a pozorování strana 11



Záver strana 12



Použitá literatura strana 13



Prílohy strana 14




Úvod:



V tomto projektu vám chci priblížit a popsat nejbežnejší
typy draka a jeho princip letu. Jelikož je draku velmi mnoho typu, rozdelují
se do dvou skupin. Za prvé to jsou „Draci plošní s ohony“.
Sem patrí ty nejjednodušší jako jsou psanícko, hvezda, bába, sova a
malajský drak. Tu druhou skupinu tvorí „komorový“ ci také
„krabicový“ drak. Tito draci mají puvod ve staré Cíne, kde jim
dávali vzhled skutecných draku s nejfantastictejšími tvary a
zbarvením. Drak je u nich národní symbol a protože se drak dostal od nich
také k nám, neopomnel jsem ve svém projektu popsat i jejich tehdejší
typ. Dnešní draci se již temto cínským vubec nepodobají. Jsou jednodušší
a už vubec nemají tehdejší funkci, jako ve staré Cíne.



Vybíral jsem též radu názorných nákresu a obrázku
pro lepší pochopení. Na druhé strane jsem do projektu zaradil i vlastní
konstrukci malajského draka. Své poznatky a zkušenosti s jeho létáním
popisuji v kapitole „Vlastní konstrukce a pozorování“.




1. Popis draka:


1.1. Draci plošní s ohony:


1.1.1. „Psanícko“:



Tento drak (obr. 1) nejjednoduššího tvaru je malých rozmeru.
Jeho postavení není složité a je urceno i pro úplné zacátecníky. Psanícko
muže mít bud tvar ctverce (obr. 2a) nebo obdélníku na výšku (obr. 2b).
K jeho sestavení budeme potrebovat lištu nebo špejli o prurezu 2,5 -
4 mm podle velikosti draka. Velikost volíme od 40 do 50 cm délky lišty. Dále
je potreba režná nit a hedvábný papír na polepení. Ješte si opatríme
disperzní lepidlo.



Nejprve preložíme pres sebe dve stejne dlouhé lišty
nebo špejle a svážeme je nití (obr. 3). Musíme dát pozor, aby všechny ctyri
konce byly stejne dlouhé. Konec špejlí trochu narízneme a pres zárezy
vedeme po celém obvodu režnou nit, pricemž dáme budoucímu psanícku ctvercový
nebo obdélníkový tvar. Nakonec všechny nitové úvazky a spoje zaklížíme.
Hotovou kostru položíme na potahový papír, nameríme si jej a na každé
strane po okraji pridáme asi 1/2 až 1 cm (obr. 4). V rozích sestrihneme
papír tak, jak vidíme na obrázku c. 4.



Postupne natreme lepidlem presahující okraj papíru, prehneme
pres režnou nit a dobre prilepíme. Ze zbytku potahového papíru nastríháme
20 až 30 malých obdélnícku asi 5*10 cm. Ty pak složíme podle obr. 5 a
navážeme ve stredech do smycky na režnou nit asi 10 až 15 cm od sebe.
Zhotovíme tak ocas, na jehož konec pripevníme ješte strapec ze svinutého
papíru, na jedné strane nastrihaného (do trí ctvrtin), aby vznikly trásne.



Na potažené hotové psanícko privážeme záves (váhy),
který je bud prichycen ve trech bodech, a to na honím okraji a ve stredu
(obr. 6a), nebo ve všech ctyrech rozích draka (obr. 6b). Na spodní rohy
psanícka pripevníme režnou nit asi 30 cm dlouhou a do jejího stredu privážeme
hotový ohon (obr. 6c). Délka ocasu se rídí velikostí draka a rychlostí vetru
(cím vetší vítr, tím delší ocas, prumerne ale 3 m).



Nakonec zbývá ješte vyvážení. Spustíme draka volne
na závesu na vodorovnou plochu a pohybujeme vypouštecí šnurou po závesu
až drak svírá úhel 25-30° (obr. 7). Na správném umístení závisí dobré
letové vlastnosti draka.




1.1.2. „Hvezda“:


Hvezda se zhotovuje obdobne jako psanícko. Ke stavbe
je zapotrebí mít tri nebo ctyri lišty asi 500 mm dlouhé, které budou
tvorit šestiúhelník, šesticípou hvezdu nebo osmiúhelník. (obr. 8). Pro
presnejší stavbu nakreslíme na balicí papír kružnici o prumeru 500 mm
a na té naznacíme šest nebo osm bodu. Vezmeme dve lišty, které uprostred
pevne svážeme. Poté k nim privážeme tretí lištu a položíme na
nakreslený vzor. Po obvodu napneme režnou nit, kterou zaklesneme a ovážeme
do zárezu na koncích lišt. Kostru položíme na hedvábný papír a tužkou
obkreslíme její tvar, pricemž po celém obvodu pridáme 1 cm.



Šestiúhelník pak z papíru vystrihneme. Okraje
postupne naklížíme a prehneme kolem nite podobne jako u psanícka.




1.1.3. „Baba“:


Drak „baba“ je jiste každému z nás dobre známý.
K jeho stavbe potrebujeme predevším dobre ohebnou modelárskou lištu,
kterou uprostred navážeme na latku, ohneme ji do tvaru oblouku a její konce
spojíme šnurkou s druhým koncem latky. Nakonec musíme všechny spoje
zaklížit. V techto spojích je dobré udelat zárezy, aby se provázek
neuvolnil. Draka potáhneme silnejším papírem. Záves upevníme na horním
i dolním konci strední latky. Na spodní konec latky privážeme ješte
ocas. Trepení pripevníme na oba konce ohnuté lišty (viz obr. 9).




1.1.4. „Skládací drak“



Tento drak muže být dosti velký a je velmi podobný babe.
Má jednu velkou výhodu, dá se v nekolika vterinách složit do malého
svazku latek a to znacne usnadnuje jeho dopravu. Takový drak však nemuže
být potažen papírem, ale pouze lehkým plátnem. Nejlépe se k tomu hodí
látka na šití praporu nebo batist.



Na delší lište si nakreslíme devet stejných dílu a
ve vzdálenosti tretího dílu pripevníme prícnou lištu (viz obr. 10). Obe
lišty spojíme šroubkem a matickou kvuli prípadnému rozebrání. Podle pripravených
lišt si nakreslíme na látku presné obrysy draka, pritom pridáme po celém
obvodu asi jeden centimetr na obrubu. Na obrys draka pristehujeme pevnou
obvodovou šnurku a potom ji zašijeme do prehnutého kraje.



V místech, kde bude lišta kratší, je nutno prišít
jakési kapsy, aby do nich bylo možno zastrcit konce prícné lišty (viz
obr. 10). Na hotový potah položíme dlouhou lištu, klíhem nebo acetonovým
lepidlem ji prilepíme k potahu a nekolika hrebíky ješte zajistíme.
Nakonec nasadíme prícnou lištu do kapes potahu (oba konce lišty pilníkem
zaoblíme, aby ostré hrany neprotrhávaly látku potahu) a v míste, kde
se obe kríží, provrtáme otvor pro spojovací šroubek, který obe lišty
drží pohromade. Tím je drak hotov. Schází ješte upevnit záves a ocas,
což provedeme podobným zpusobem jako u predešlé „baby“.




1.1.5. „Malajský drak“



(viz kapitola 4., Vlastní konstrukce a pozorování)




1.2. Draci krabicoví, ptákovití a cínští


1.2.1. „Krabicový drak“


Krabicový drak (obr. 13 a 14) je v podstate
hranol, jehož horní a dolní tretina je polepena papírem (u vetších draku
plátnem), kdežto strední tretina zustává nepodlepena. Na zhotovení si
opatríme špejle o prumeru 3 mm nebo lišty 3*3 cm, které rozrezáním
upravíme na ctyri kusy 750 mm dlouhé a 16 kusu po 230 mm. Z krátkých
lišt zhotovíme ctyri stejné ctverce pevným svázáním režnou nití
(obr. 15). Ctverce navážeme k dlouhým lištám, vnitrní 220 mm od
kraje, vnejší na jejich konce. Kostru vyztužíme v úhlopríckách režnou
nití. Draka potáhneme silnejším papírem. Dva široké pásy podle rozmeru
kostry obtocíme tak, aby výrezy v papíru prišly do svázaného rohu
( obr. 16). Precnívající okraje papíru natreme lepidlem, prehneme pres
lištu a prilepíme.




1.2.2. „Ptákovitý drak“



Stavba draku, které vidíte na obr. 17 a 18 je již známá
méne. Jako hlavní stavební materiál se užívají lišty 8*15 až 15*20 mm,
dráty, plech atd. Rozpetí krídel obvykle nepresahuje dva metry. Jako potah
nejlépe poslouží slabší plátno.


1.2.3. „Cínský drak“

Typicky cínský drak je vyobrazen na obr. 19. Je sestaven z mnoha
bambusových kruhu potažených papírem a navzájem k sobe spojených režnou
nití. Každý kruh je ješte opatren lištou s trepením. Celý drak je
vetšinou pomalováván s neuveritelnou fantazií, aby pusobil dojmem
skutecného draka.



Sestavení techto dvou draku zde nebudu rozebírat. Uvedl
jsem je zde jen jako zajímavost. Blíže jsou vykresleni na obrázku.


2. Princip letu

První podmínkou dobrého letu draka je príznivý vítr.
Nesmí být moc slabý, ale ani moc silný, aby v nem nebylo príliš vetrných
víru, které by mohly draka pretocit kolem jeho osy.



Let draka je totiž dán pohybem vzduchu (vetru) proti
naklonené rovine (obr. 20), na které vzniká tlaková síla Fz a síla
odporová Fx podobne jako na krídle letadla. Složky Fz a Fx dají výslednou
sílu R - odpor, pusobící proti tahu pouštecí šnury. Drak vlastne
„pluje“ na proudnicích (viz dále) vetru (obr. 21).



Na draka pusobí mj. tíhová síla v težišti
modelu a smeruje svisle dolu. Její velikost je dána soucinem hmotnosti
modelu a tíhového zrychlení. Toto zrychlení lze pro potreby teorie modelu
letadel (draku) pokládat za konstantu o velikosti 9,81 m/s2.
Obvykle též predpokládáme, že se hmotnost modelu (draka) nebude menit.



Z dalších sil to jsou síly vzniklé vlivem prostredí.
Nejduležitejší z nich jsou ty, které vznikají pusobením vzdušného
prostredí obklopujícího model. Pro let modelu lehcích než vzduch (balóny,
vzducholodi) mají velký význam síly aerostatické. U modelu težších
vzduchu je jejich vliv zanedbatelný. Duležitejší jsou zde síly
aerodynamické, které vznikají pri vzájemném pohybu modelu a atmosféry.
Tyto síly podstatne závisejí na tvaru modelu, jeho poloze vuci pohybujícímu
se vzduchu, rychlosti letu a na fyzikálních vlastnostech vzduchu (tlak,
hustota, teplota, atd.). V nekterých specifických prípadech, jako
drak, je nutné uvažovat i jiné vnejší síly. Napríklad tah pouštecí
šnury vuci draku.



Aerodynamika modelu urcuje vztahy mezi aerodynamickými
silami pusobícími na model, jeho polohou vuci obtékajícímu vzduchu a
charakteristikami tohoto proudu (rychlost, merná hmotnost vzduchu).



Budu se tedy zabývat prípadem, kdy je teleso (drak) upevneno
na lanku a tudíž nemuže vykonávat žádný prímocarý pohyb a tedy ani
rychlost.



Nejdríve ale musím vysvetli pár základních
aerodynamických pojmu a zákonu. Nejdríve je nutné popsat pohyb plynu. V každém
bode prostoru lze urcit rychlost pohybu cástic plynu. Jestliže rychlost
zakreslíme jako vektory, vytvoríme názorný obraz pohybujícího se plynu,
tzv. pole proudení. V tomto poli lze nakreslit krivky, které mají smer
rychlosti, nazývané proudnice. (obr. 22)




3. Létání s drakem



Pro lepší stabilitu je dobré stavet draky s delším
ocasem. Když je totiž drak dobre postaven, vyvážen a má ocas, létá i za
pomerne slabého vetru. Musí se však dbát na to, aby ocas nebyl zas príliš
dlouhý a težký, protože pak snižuje letové vlastnosti. Velice duležité
je také správné upevnení pouštecí šnury na vahách (viz obr. 23), avšak
vždy nad polovinu konstrukce draka. Tím zvetšíme úhel nábehu roviny
draka ve smeru vetru a zvýšíme vztlak i odpor. Drak sice dobre stoupá,
ale zároven se stává méne stabilní a obycejne se rozkýve do stran, což
nekdy koncí kroužením a pádem na zem.



Proto pri silnejším vetru posunme šnuru na vahách
nahoru, címž zmenšíme úhel nábehu a zároven zvýšíme stabilitu
draka. Pri zalétávání nevypouštíme draka do príliš velkých výšek.
Stací nejdríve asi 10-20 m, létá-li klidne, mužeme na délce pridat. Pri
povolování délky musíme dbát na to, aby se motouz odvíjel plynule, nikoliv
trhane; drak by sebou trhal, a to by mohlo skoncit pádem. Proto je dobré asi
2-3 m pred draka pripojit ke šnure 15-20 cm gumy (viz obr. 24). Drak poletí
daleko klidneji, protože guma pri zvýšeném nárazu vetru bude vyrovnávat
tah.



Když se drak behem letu zacne naklánet a následne
padat dolu, musíme povolat motouz, nebo popojít nekolik kroku po smeru vetru
až do úplného vyrovnání letu. Poté mužeme draka nechat opet stoupat.
Když se tento jev bude opakovat casto, musíme hledat chybu nejspíše ve vyvážení
draka. Prícina tocení draka v kruzích obvykle bývá v tom, že je krátký
ocas a proto je nutné ho prodloužit.




4. Vlastní konstrukce a pozorování



K vlastnímu pozorování jsem se rozhodl postavit malajského
draka. K tomu jsem použil 752 mm dlouhou lištu hlavní a 1000 mm dlouho
lištu prícnou. Obe o prurezu 6*6 mm. Ty jsem svázal do kríže (dle
obr. 11), na jejich koncích udelal zárezy pro šnurku, kterou jsem napnul
tak, aby se prícná lišta prohnula asi 150 mm. Potom jsem napnul obrysové
režné nite a kostru potáhl na vnejší strane papírem, který se nesmel
moc napínat, aby vznikly tzv. „kapsy“, které pusobí príznive na
stabilitu. Upevnení váhy jsem provedl dle obr. 12. Jelikož jsem nesehnal
odpovídající délky lišt, tj. hlavní 1000 mm dlouhou a prícnou dlouhou
1330 mm, sestavil jsem draka o velikosti 2/3 oproti predepsaným hodnotám.
Taktéž jsem zkrátil i velikosti pouštecí šnury.



Draka jsem vypustil dne 30. 9. 1998 v 16.00 na otevreném
prostranství louky za mírného JZ vetru o rychlosti asi 2-3 m/s. Drak vyletel
do výšky asi trí metru a poté se krouživými pohyby snesl rychle dolu.
Zjistil jsem, že je špatne vyvážený a klopí se k pravé strane. Po
oprave rovnováhy jsem ho opet vypustil za obdobných podmínek pocasí asi pul
hodiny po prvním vzlétnutí. Nyní se již drak vznesl výš a pád se již
neopakoval. Po chvíli se vyšplhal do výšky asi 15 metru a mírne se
pohupoval ze strany na stranu. Jelikož vítr nebyl tak intenzivní, zmenšil
jsem úhel nábehu tak, aby drak vlastne „plul“na proudnicích slabého vetru
a mohl lépe létat. Kvuli tomuto slabému vetru jsem ocas u draka nepoužil.




Záver:


I když jsem nemel možnost zkonstruovat vetší množství
druhu draku (kvuli nedostatku casu), myslím si, že je malajský drak ideální
pro létání v našich podmínkách. Je totiž absolutne prizpusobitelný,
dobre ovladatelný a hlavne nenárocný na sestavení. Stací proste dve
lišty, lepidlo, potahový papír, nit a za jedno odpoledne muže být drak
postaven.



V projektu jsem se nechtel zabývat složitými popisy
aerodynamických jevu, a zbytecne rozebírat popis aerodynamického tunelu.
Spíše jsem se zameril na praktické využití a dobré pochopení techto
jevu. K tomu jsem volil též množství nákresu a obrázku, které vše
dobre dokreslují.




Použitá literatura:



Plk. Beran, J. : Mechanika letu, VŠST, Liberec 1987.

Ing. Horení, B. : Letecké modelárství a aerodynamika, Naše vojsko, Praha
1977.

Procházka, V. : Stavíme draky, Merkur, Praha 1975.

Ing. Novák, L. : Od draka k velkoletadlu, Nakladatel Karel Synek, Praha.



Prílohy:




konstrukce psanícka

a), b) – tvar konstrukce

spojení lišt

pripevnení potahu

ocas

pripevnení závesu a ocasu psanícka

úhel nábehu psanícka

konstrukce hvezdy

konstrukce baby

konstrukce skládacího draka

konstrukce malajského draka

záves malajského draka

konstrukce krabicového draka

konstrukce krabicového draka

konstrukce krabicového draka

záves krabicového draka

konstrukce ptákovitého draka (obr. 28)

konstrukce ptákovitého draka (obr. 29)

konstrukce cínského draka (obr. 30)

(obr. 33)

(obr. 34)

proudové pole, proudnice (obr. 19, str. 51)

(obr. 35)

(obr. 36)


Diskusia

Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)