NAJVÄČŠIA DATABÁZA
ŠTUDENTSKÝCH REFERÁTOV NA SLOVENSKU

Nájdi si dokument, ktorý potrebuješ v inom jazyku: SK CZ HU

Celkom referátov: (12584)

Jazykové kurzy, štúdium a pobyty v zahraničí
Prihlásenie Prihlásenie Registrácia
Pridaj svoju prácu

Referát Bible -Starý zákon

Odoslať známemu Stiahnuť Nahlásiť chybu Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Doplnkové informace o referáte:

Oblasť:Dejepis

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:1711

Počet písmen:9,151

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet strán A4:5.08

Počet zobrazení / stiahnutí:4530 / 165

Veľkosť:10.75 kB

Bible -Starý zákon
Samo slovo pochází z reckého byblos, teda kniha. Bible se delí na Starý a Nový zákon. K tomuto rozdelení došlo kolem r. 200 n.l. Tyto dva svazky se dále skládají z mnoha jednotlivých spisu, jež vznikaly v rozsahu nekolika staletí a jsou psány v ruzných jazycích: Starý zákon prevážne hebrejsky, menší cásti aramejsky a recky, Nový zákon je sepsán recky. První preklad Starého zákona do rectiny vznikl r. 300 ante v Alexandrii, a protože na nem pracovalo 70 ucencu, nazývá se Septuaginta. Následovaly preklady Aquila, Theodotion a Symmachus. Vedle prekladu do rectiny existují i preklady do syrštiny, aramejštiny a latiny. Nejstarší syrský preklad Nového zákona se nazývá Diatessarón.. Zachovaly se preklady v nekolika koptických dialektech, arménštine, gruzínštine a arabštine. Kolem r. 200 ante vytlacila latina rectinu, proto zhruba v téže dobe vznikly dva preklady - Afra a Itala, casto nazývané jako Prevulgáty. Asi od r. 338 n.l. pracoval na revizi a novém prekladu sz a nz církevní otec Jeroným (latinsky Hieronymus). Jeho preklad dostal název Vulgáta (rozšírený) a je nejvýznamnejším prekladem Bible do latiny. Presto se dlouho prosazovala, a až teprve r. 1546 byla Tridentským koncilem schválena jako oficiální verze Bible pro liturgii a teologii. Ale Vulgata byla tradována velmi nepresne a ani neodpovídala skutecnému puvodnímu textu, a proto došlo k jejímu prepracování, zvanému Neovulgáta. Od pozdního stredoveku byla Bible prekládána do nejduležitejších evropských jazyku a dnes je alespon cást biblických textu preložena do 1739 jazyku. dalším významným prekladem Bible je Lutherova verze, která byla porízena prímo z puvodních jazyku, a platí za oficiální Bibli protestantství.

Nejznámejší cástí Starého zákona je prvních pet knih Mojžíšových, oznacované jako Mojžíš 1-5 a tora, recky pak Pentateuch cili Petikniha. Jednotlivé cásti knihy jsou - Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Zahrnují období od vzniku sveta, dobu patriarchu (od Abraháma po Jákobovy syny), pobyt v Egypte a odchod z neho až po osidlování Kenaanu kmeny, z nichž postupne vznikl národ Izraelitu. Mojžíšovo autorství je však zpochybnováno, stejne jako samotné použití názvu Pentateuch. Vznikl názor, že kvuli výjimecnosti Deuteronomia by se mel jako samostatný blok vyclenit a nadále používat název Tetrateuchu. Na druhou stranu bádání došlo až tak daleko, že se premýšlelo až o Oktateuchu pripojením Knihy soudcu, Knihy Rút a knihy Jozue. Nadále se zkoumá, zda Pentateuch nepochází z více zdroju, cemuž nasvedcují rozdíly ve stylu, zvláštnosti ve výberu slov, používání ruzných jmen pro Boha (Elohím, Jahve). Podle fragmentové hypotézy Pentrateuch vznikl spojením vzájemne nesouvisejících kousku. Patrne dnes nejvíce uznávanou prací je hypotéza badatelu Reusse, Grafa, Kuenena a Wellhausena. Ti rozdelili Pentateuch na dve cásti. První sbírka pochází z doby kolem 950 ante a je dílem jahvisty, což znamená, že je dílem více autoru nepracujících spolecne a k seskupení došlo behem nekolika staletí. K prvnímu sepsání melo dojít za krále Šalamouna práve kolem roku 950 ante. Protože sbírka používá boží jméno Jahve, je tento proud pojmenován jahvista. Druhá sbírka vznikla v období let 800-722 ante a je dílem elohistu, což oznacuje výraz pro skupinu autoru, kterí sbírali dejiny predku, jejichž zbytky jsou dochované v Pentateuchu. Narozdíl od jahvistu používá jméno elóhím. Zatímco jahvisté se snažili o universalismus (Buh prísluší celému svetu a ne jenom Izraelitum), elohisté zduraznují úlohu Izraelitu. Elohistické lícení projevuje vyvinutejší teologické cítení : podle jahvisty vysloví Abraham lež, že jeho žena Sára je jeho sestrou, aby si zachránil život, a Sára odejde do faraónova domu. Elohista tuto lež oslabí:Sára je pouze jeho polovicní sestrou. Elohista dále zduraznuje odstup Boha od cloveka.
Nejmladší složkou Pentateuchu je Knežský kodex, patrící do druhé poloviny 5. století. Obsahuje predevším kultovní a rituální texty, které jsou psané formou krátkých poznámek. Knežský kodex vznikl za babylonského vyhnanství (586-538 ante), což pravdepodobne melo vést k zabránení pronikání cizích náboženských vlivu. Knežský kodex byl prepracován, proto se nekdy mluví o základním textu kodexu. K nemu se radí zpráva o stvorení a genealogii z Genesis, v knize Exodus to jsou texty o Mojžíšovi, v Levitiku jde o vetšinu textu, zastoupen je i v knize Numeri.

Genesis - první kniha Bible, recky vznik. V prvních dvou kapitolách nalezneme zprávu o stvorení, významu pocátku sveta a cloveka. Tato zpráva je ale zastoupena ve dvou verzích - starší vznikla v 10. st. ante, pochází od jahvisty a patrne je ovlivnena egyptskými predstavami o vzniku sveta. Boží pusobení se soustreïuje predevším na cloveka, stojí na pocátku a konci veškerého Božího jednání. Mladší zpráva vznikla v dobe babylonského vyhnanství a je pojata v rytmu sedmi dnu. Zacíná chaosem, který je prekonán zásahem Boha, který dá vznik cloveku, jenž má být obrazem božím. Následuje zpráva o vyhnání z ráje, první bratrovražde. Špatností pribývá, a tak se Buh rozhodne lidstvo znicit. Pred potopou se zachrání jediný spravedlivý Noe se svou rodinou a zvírectvem. Ale ani poté není zeme bez hríšníku, lidé se pokusí babylónskou veží o dobytí nebe, címž jsou potrestáni rozpolcením národu.

Objevuje se postava Abrama, pozdeji Abrahama, prvního a nejvýznamnejšího patriarchy. Žil zhruba ve stejné dobe jako Chamurabi (18. st. ante). Pocházel z nomádského kmene, ale svuj lid opustil a následoval Boha. Po staletí byl prototypem poslušného verícího, který opustí své blízké, nezpochybnuje boží plán, plní jeho rozkazy, aniž se táže. Buh se mu postará o díte, Izáka. Jeho jméno znamená smích, protože když se stará Sára dozvedela, že bude mít syna, zacala se smát. Aby Buh vyzkoušel Abrahamovu víru, chce po nem smrt Izáka. V poslední chvíli ale svuj príkaz odvolá. Izákovým syny jsou dvojcata: starší Ezau a mladší Jákob. Když se jednou Ezau vrátil z lovu, byl velmi vycerpán. Jákob mu nabídl jídlo, ale jen pod podmínkou, že mu za to podstoupí své prvorozenství. Ezaua oklame spolu se svou matkou Rebekou, když si jde pro otcovo požehnání místo Ezaua. Poté utece do Cháranu, kde si kvuli své pozdejší žene Ráchel musí odsloužit 14 let, protože ho podvodem oženili s její starší sestrou. Prejmenuje se z Jákoba na Izraele. V Kenaanu se udobrí se svým bratrem. Celkem má 11 detí, mezi nimi i syna Josefa, kterého jeho bratri prodají do Egypta. po case se Jákob o cinu svých synu dozví a odejde do Egypta, kde také umre.

Protože byla kniha Genesis sestavena jahvistou, elohistou a Knežským kodexem, nelze urcit dobu jejího vzniku. Ke konecné redakci došlo nejpozdeji do 5. st. ante.

Exodus - takto se oznacuje odchod Izraelcu z Egypta pod vedením Mojžíše. V Egypte se dostal k moci král, který už nevedel nic o to, co vykonal Josef pro Egypt. Prinutil Izraelce k robote a nechal pobít všechny jejich prvorozence. Mojžíš je pohozen do reky a nalezen faraonovou dcerou. Zabije dozorce a prchne do Midjánu. zjeví se mu Buh a slíbí mu vysvobození a odvedení do úrodné zeme. Mojžíš tedy vyjednává s faraónem, ale ten mu neverí, a tak postupne postihne Egypt deset ran, až smrt všech prvorozených donutí faraona propustit Izraelce z Egypta. Jsou však pronásledováni, Buh odežene more, Izrealci prejdou, ale Egyptané zahynou. Pod vedením Mojžíše putují do zeme zaslíbené, na jedné zastávce u Sínaje se Mojžíšovi zjeví Buh a uzavre s ním smlouvu. Izraelité na ceste reptají, zpochybnují smysluplnost osvobození, zhotoví si zlaté tele. Za to jsou potrestáni 40 letým bloudením po poušti. A ani Mojžíš nesmí po tuto dobu do zaslíbené zeme vstoupit. Pred svou smrtí ji aspon spatrí z hory Nebó.

Leviticus - tretí kniha Pentateuchu. Vetšina textu patrí ke Knežskému kodexu. V celkem 27 kapitolách nalezneme predpisy pro prinášení zápalných obetí, obetí za hríchy, rituální predpisy pro kneze. Kniha popisuje obrad vysvecení na kneze, predpisy o úcesu, strave, návod k rozpoznání malomocenství. Vetšina techto textu vznikla za babylónského vyhnanství, tedy v dobe, kdy provádení obradu nebylo možné.

Numeri - hned v první kapitole se dovídáme o scítání clenu jednotlivých kmenu. Dále se popisují strasti pri putování do zaslíbené zeme. Témata jsou velmi ruznorodá. nejduležitejší je zápolení lidu s Jahvem. Radeji by zustali v Egypte, jen aby se vyhnuli težkostem cesty.

Deuteronomuim - puvodní nejstarší deuteronomium obsahuje vše, co predcházelo smlouve Izraelitu s bohem Jahve, smluvní podmínky, listinu svedku, vznik textu sahá až do dob Mojžíšových. Do tohoto Pradeuteronomia byla po babylónském vyhnanství vclenena Kniha Deuteronomium. Lící první Mojžíšovu poexilovou rec, putování po Kenaanu, dobývání mest. Poté je prikázáno Desatero, jehož zprostredkovatelem je Mojžíš. Predkládá lásku k Bohu a jeho jedinecnost. Dále Mojžíš ustanovuje nástupce - Jozue, žehná všem dvanácti kmenum a umírá. Záverecnými verši se Pentateuch uzavírá.

Starý zákon pokracuje Knihou Jozue, kde se dál lící zábor zeme, Knihou Soudcu, která zpracovává období soudcu až po dobu královskou. V Samuelových knihách je vyloženo narození Samuela, charismatického vudce, jenž posléze vybere pro svuj lid prvního krále Saula. po case ale dojde mezi nimi k roztržce a Samuel lituje, že Saulovi pomohl natrun. Objevuje se postava Davida, v jedné verzi prichází na královský dvur jako hrác na citaru, podle druhé jako vítez nad nejsilnejším Pelištejcem obrem Goliášem. Slavný boj se pravdepodobne nikdy neodehrál. Vítezem mel být jakýsi Elchanán a vítezství meli Davidovi prirknout až pozdeji. Saul Davida nenávidí a David je nucen odejít. Nakonec se dá ke strane Pelištejcu. V bitve je zabit Saul a David se stává králem Izraele. Lící se doba jeho vlády. Následují Královské knihy. Z nich se dozvídáme o smrti Davidove a o jeho nástupci synu Šalomounovi, který vládl do r. 926 ante. K moci se nedostal bez krveprolití. Spolu se svou matkou primel Davida, aby ho ustanovil za spoluvládce, po jeho smrti musel nechat odstranit své bratry. Pojal za manželku egyptskou princeznu, díky které udržoval úzké vztahy s Egyptem. Šalomoun nebyl nijak velký vojevudce. Jeho snaha se soustreïovala spíš na organizaci státu. Rozdelil území na 12 správních okrsku, opevnil Jeruzalém, postavil chrám a palác. Stát však udržet nedokázal, a tak se za jeho vlády osamostatnili Edómci a Aramejci. V náboženství trpel predizraelská božstva, což mu bylo pozdeji vycítáno. K jeho idealizaci prispel zrejme mír po celou dobu jeho vlády. Po zpráve o jeho smrti zacíná vyprávení o rozdelení ríše na Severní a Jižní, jejich pusobení, znicení Severní ríše Asyrany a dobytí Jižní ríše Babylónany.
Starý zákon dále obsahuje skutky a život proroku (Ezechiel, Daneil, Izajáš, Jeremjáš aj.), knihu prísloví, žalmu, Písen písní, která má pocházet od Šalomouna a je inspirována egyptskou a kenaanskou milostnou poezií. Dále Kniha moudrosti, nejmladší cást SZ, který koncí dvema knihami Makabejskými, kde se lící boj panovníku Seleukovcu a Židu.


Diskusia

Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Podobné dokumenty

Názov práce Dátum A4 Slová Hodnotenie
 
cz Bible - Starý zákon 3. 6. 2007 8217 13.0 4929
 
cz Bible - Starý zákon 5. 3. 2011 4467 1.4 473
 
cz Bible - Starý zákon 15. 8. 2011 4673 3.7 1219
 
cz Úvod do… 14. 3. 2007 3814 -- --
 
cz Bible 19. 5. 2008 4528 6.3 2132
 
cz Židovské dějiny 24. 11. 2010 3935 5.0 1588
 
sk Náboženstvo 24. 11. 2005 3157 -- --
 
cz Bible 22. 4. 2011 3986 1.5 502
 
cz Křesťanství a… 8. 2. 2007 11801 3.2 1045
 
cz Starověká literatura 14. 5. 2011 5103 4.7 1287