NAJVÄČŠIA DATABÁZA
ŠTUDENTSKÝCH REFERÁTOV NA SLOVENSKU

Nájdi si dokument, ktorý potrebuješ v inom jazyku: SK CZ HU

Celkom referátov: (12584)

Jazykové kurzy, štúdium a pobyty v zahraničí
Prihlásenie Prihlásenie Registrácia
Pridaj svoju prácu

Referát USA

Odoslať známemu Stiahnuť Nahlásiť chybu Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Doplnkové informace o referáte:

Oblasť:Geografia

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:9317

Počet písmen:53,834

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet strán A4:29.91

Počet zobrazení / stiahnutí:6839 / 204

Veľkosť:62.65 kB

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ
United States of America = USA
Stát v jižní cásti Severní Ameriky,na Aljašce,Havajských ostrovech, s pridruženými státy Portoriko a Severní Mariany a zámorským územím-Americká Samoa, Guam, Panenské ostrovy a nekolik ostrovu v Tichém oceánu.rozloha: 9 372 614 km2 (4. nejvetší na svete)pocet obyvatel: 270,6 (3. nejlidnatejší na svete) /1998/hustota zalidnení: 29 ob./km2hlavní mesto: Washingtonadministrativní delení: 50 federativních státu a distrikt hlavního mestahranice: Na severu leží u USA Kanada a na jihu MexikoPobreží Atlantského oceánu je vetšinou nízké a clenité s radou zálivu.Za pobrežní nížinou se k západu mírne zvedá Piedmont a nad ním pásmo Appalacských hor,navazují Appalacské plošiny,které se sklánejí do Mississippské nížiny. Západne od Mississippi se povrch pozvolne zvedá do bezlesých Velkých planin. Navazuje nesouvislé pásmo Skalnatých hor. Dále se rozkládají náhorní plošiny- Kolumbijská na severu a Kolardská na jihu- a bezodtoké pánve- Velká pánev. Nad pobrežím Tichého oceánu vystupuje na sever Kaskádové pohorí a Sierra Nevada na jihu.V jihozápadní cásti Mohavská poušt a Gilská poušt. Nejvyšší vrcholy USA se nachází na Aljašce v Aljašském pohorí. Peidmont Mírne zvlnené území. Délka asi 1 000km. Výška 100-550m n.m. Úrodná zemedelská oblast, na severu pestování ovoce,tabáku, na jihu zejm. bavlny.Appalacské pohorí = Appalachian MountainsDélka 2 300km, šírka až 800km, maximální výška Mount Mitchell,2 037m n.m. Prvohorne vyvrásnené pohorí z krystalických hornin stredního protezoika s granitickými plutony. Severní Appalace se smerem k severovýchodu stále více norí do more a v zálivu Sv. Vavrince se pod hladinou more nasouvají na Kanadský štít. Jižní Appalace se od mysu Cod mírne stácejí do vnitrozemí. Od východu je obklopuje stále širší pásmo pobrežních nížin, od nichž jsou oddeleny tektonickým stupem fall-line. Delí se na tri cásti: Východní pásmo predhurí,Peidmontu a prilehlé Blue Ridge jsou nejstarší. Centrální pásmo tvorí Ridge and Valley usporádané do paralelních rad s nejvetším Great Valley of Appalachian a Velkým údolím.Západní,nejmladší pásmo tvorí Appalacské plošiny z nepatrne zvrásneného souvrství, vysoké až 120m.Appalacské plošiny = Appalachian PlateausTvorí soustavu náhorních plošin ruzných výšek od 1 000 do 1 200m. Delí se od severu na Castkill Mountains, Alleghenskou plošinu a jižní Cumberland Pleteau. Mississippská nížina = Mississipi PlainPlocha asi 95 000 km2. Puvodne morský záliv zanesený rícními nánosy. Pestování bavlníku, tabáku, kukurice a zeleniny. Ložiska ropy, zemního plynu a soli.Velké planiny = Great PlainsPovrch tvorí vetšinou roviny a mírne uklonené plošiny, 450 ( na východe) až 1800 (na západe) m n.m. Ložiska cerného uhlí, ropy, zemního plynu, zlata a barevných kovu.Skalnaté hory = Rocky MountainsNejvyšší Mount Elbert,4 399m n.m. Délka 4 800km, šírka 100-650km. Intenzivní zalesnení. Rada ledovcu, cetná ledovcová jezera. Pramenná oblast rek Mackenzie, Fraster, Columbia,...Vyvrásneny v druhohorách. Ložiska rud zlata, stríbra, molybdenu, medi, uhlí, ropy,zemního plynu. Težba dreva.Intenzivní turistický ruch (hlavne v NP).Velká pánev = Great BasinMezihorská sníženina na západe USA. Povrch tvorí dílcí pánve, obvykle pokryté pouštemi a polopouštemi (Smoke Creek Dester, Black Rock Dester), oddelené krátkými horskými hrbety. Suché kontinentální podnebí, slaná jezera.Vetrná a rícní eroze vytvorila rozsáhlé skalní útvary, z nichž nekteré jsou chráneny v NP ( Arches,Bryce Canyon, Zion,...)Kolumbijská plošina = Columbia PlateauPuvodne tektonická sníženina, zcela zaplnená až 3 000m mocnými vrstvami magmatických hmot. Zjišteno 12-20 lávových poloh. Území odvodnuje reka Columbia a její nejvetší prítok Snake. Všechny reky vytvárejí na plošine hluboké kanony. Delí se na Columbia Basin, Centrální vysociny, Náhorní lávové tabule, Velkou písecnou poušt a Owyheskou vysocinu.Kolorádská plošina = Colorado Plateau 390 000km2, 1 500- 3 100m n.m.Prevažují polopoušte a poušte. Pestré geologické složení. Rídké osídlení. Rada NP.Kaskádové pohorí = Cascade RangeNejvetší Mt.Range,4 391m n.m. Délka 1 000km, šírka 140 - 200km. Vulkanický puvod, 120 sopek (i cinné Mt. St. Helens), lávové príkrovy a proudy. NP.Mohavská poušt = Mojave DesertBezodtoká píscitá a hlinitá poušt. 39 000km2Vnitrozemské subtropické podnebí. Písecné presuny, slaná jezera, ložiska bauxitu. Na dne vyschlého Rogersova jezera vybudována letecká základna Edwards Air Force Base, používaná pro pristávání kosmického raketoplánu.Gilská poušt = Gila Desert = Gran DesiertoVe výšce 600-800m n.m. Pestrý reliéf sopecných hrbetu a mezihorských pánví. Subtropické klima,porosty stromových kaktusu. Prírodní rezervace Organ Pipe Cactus a Saguaro. Zastoupeny jsou všechny podnebné typy od arktického na severu Aljašky až po vlhké tropy na Havajských ostrovech. Nejvetší cást USA má mírné klima, které na jihu pobreží prechází v subtropické. Na východe zmírnující vliv Atlantského oceánu. K západu roste kontinentalita, ve Velké pánvi extrémne suché podnebí. Západní svahy Kaskádového pohorí a Sierry Nevady a Tichomorské pobreží mají vlhké oceánské klima. Casté náhlé pruniky studeného vzduchu od severu k jihu a opacne. Okolí Mexického zálivu obcasná tornáda a uragány. Prumerné teploty: New York v lednu - 0,8 st. C v cervenci 23 st. C Miami - 19,5 st. C a 27,5 st. CSan Francisco- 9,5 st. C a 15 st. C USA se nachází mezi tremi oceány. Mezi Atlantským oceánem, Tichým oceánem a Severním ledovým oceánem.Nejvetší cást USA patrí k úmorí Atlantského o.Nejvýznamnejší rekou je Mississippi s velkými prítoky Missouri, Arkansas, Red River, Ohio. Severovýchodní je odvodnována pres Velká jezera rekou sv. Vavrince. Do Atlantského oceánu se dále vlévá Hudson, Potomac, Rio Grande. Nejvetšími rekami v tichooceánském úmorí jsou Columbia a Colorado, na Aljašce Yukon. Na hranicích s Kanadou se nacházejí Velká jezera, na západe Velké Solné jezero.Socha Svobody Je vskutku málo pohledu,které v cloveku vyvolají tak silné emoce jako je pohled na sochu Svobody v New Yorku.Pro hodne lidí je tím pravým symbolem Ameriky.Tato vysoká socha ženy ve splývavém rouchu,držící pochoden,stojí v newyorském prístavu na ostrove Svobody.Její oficiální,i když méne vžitý název zní "Svoboda osvetlující svet".Je zhotovena z vytvarovaných plátu medených desek,silných jen nekolik milimetru a snýtovaných na mohutné kostre.Socha je darem francouzského národa lidu Spojených státu k stoletému výrocí vyhlášení americké nezávislosti v roce 1884.Práce na jejím vybudování zacaly ve Francii v roce 1875,celá socha pak byla po cástech dopravena do USA v roce 1885.Podstavec,na nemž socha stojí byl dokoncen v dubnu následujícího léta.O šest mesícu pozdeji byl celý gigantický pomník otevren.Vnitrní kovová nerezavející konstrukce drží sochu ve vzprímené poloze.Byla navržena Gustavem Eiffelem,francouzským stavitelem a konstruktérem Eiffelovy veže.Dve spirálovite vinutá schodište vedou až do koruny na hlave sochy.Tady se návštevníkum nabízí výhled,na který se nezapomíná.Se svou výškou 46 metru je socha Svobody jednou z nejvetších skulptur,jaké kdy byly vytvoreny.K zakrytí její ocelové konstrukce bylo použito 300 medených desek.Socha Svobody má podobu hrdé ženy,trímající planoucí pochoden.Na hlave má korunu se sedmi ostny,které predstavují svetlo svobody,zárící pres sedm morí a sedm kontinentu.Levá ruka drží desku,na níž je vytesáno datum vyhlášení americké nezávislosti.Rozlomený retez u jejích nohou symbolizuje vítezství nad tyranií.Niagarské vodopádyNiagarské vodopády jsou jedním z „prirozených divu sveta“. Anglicky se nazývají Niagara Falls a slovo niagara pochází ze slova onguiaahra, což znamená „hromový hluk“. Jedná se o dva vodopády na rece Niagara na hranicích USA a Kanady. Niagara odvádí vodu z Erijského jezera, tvorí Niagarské vodopády a odtéká do jezera Ontaria, odkud se dostává do Atlantského oceánu.Vodopády jsou staré pouhých 12 000 let. Byly vytvoreny v dobe, kdy docházelo k tání ledovcu, které tvorily ledovcová jezera. Jedno z nich ( jezero Erie ) se sbíhalo smerem k dalšímu ( jezero Ontario ). Jelikož proud vody byl velice silný, docházelo k vymílání mekkého podkladu, který byl rekou odnesen rychleji, než poklad z tvrdé skály a tak se vytvoril príkrý útes ( Niagarský sráz ).Goat Island ( Kozí ostrov ), rozdeluje proud Niagary na dve ramena, tvorící vetší vodopád kanadský ( Horsehoe Falls, jehož výška je 48 m a šírka 900 m ) a americký ( American Falls, který je vysoký 51 m a široký 300 m ) byl pojmenován po Johnu Stedmanovi, kterému zde roku 1780 umrzla koza z jeho stáda. Tento ostrov má 170 stop. Jeho postavení mezi vodopády je velice výhodné, hlavne pro mnoho záchranných pokusu.Síla vody, která padá z Niagarských vodopádu, je tak velká, že postupne odnáší kameny na dne. Výsledkem je, že se vodopád pohybuje proti proudy reky rychlostí približne jeden metr za rok.Velká cást vody je dnes odvádena podzemními kanály a rourami k blízké vodní elektrárne, která využívá hromovou sílu vodopádu, aby vytvárela elektrickou sílu v celých státech.Niagarské vodopády jsou snadno dostupné, narozdíl od nejvyššího vodopádu sveta Angel, nebot cesta k nemu trvá lodí pet dní. Je zde možnost navštívit geologické muzeum, kde se dozvíte jak a kdy byly tyto vodopády vytvoreny. Možnost návštevy poskytují i veže Minolta a Skylon. Minolta se nachází 325 stop nad kanadským vodopádem a Skylon 775 stop nad vodopádem. Bylo zde postaveno i rybárské molo, kde rybári chytají pstruhy a lososy jako základy pro mnoho historek vyprávených rybárskou latinou. Oblast Niagary je bohatá na parky. V centru mesta se nachází státní park a Hyde Park, který charakterizuje zahrada ruží, soudní dvur, tenisové kurty a vnitrní umelé kluzište. Aktivity a zarízení v dalších oblastech zahrnují golf, tenisová hrište, plavecké bazény, basketbalová a fotbalová hrište, pláže, místa pro pikniky, turistické cesty, místa pro náboženská setkání a v zime beh na lyžích. V roce 1959 zde bylo otevreno voskové muzeum a navštívit lze i motýlí skleník. Velkolepou událostí dne, je pro turisty nocní osvetlení Niagarských vodopádu.Behem stredních let 19. století zde prevedl pocetné križovatky pres roklinu provazolezec Blondin. Predvedl nekonecné senzace, kdy se zavázanýma ocima nesl kamínka na varení a pripravoval omeletu. Nejvetší senzací bylo, když Blondin nesl na svých zádech svého 148 kil vážícího manažera 19. 8. 1959.V roce 1952 zde byl natocen film Niagara s Marilyn Monroe.Až do roku 1886, kdy byla postavena Socha Svobody, byly symbolem Ameriky Niagarské vodopády, které ke své vznešené desivé kráse pritahují každý rok 12 milionu turistu z celého sveta.RekyMississippiNejvetší reka v Severní Americe. Délka 3 778km (vcetne Missouri 6 212km.-3. nejdelší rícní systém sveta). Plocha povodí 3,3mil. km 2 (3. nej. na sv.), prumerný tok v ústí 18 000 m3/s. Pramení západne od Velkých jezer ve státe Minnesota , protéká plochou krajinou a Mississippskou nížinou, ústí do Mexického zálivu. Nejvetší prítoky zprava: Des Moines, Missouri, Arkansas a Red River. Z leva:Chippewa, Wisconsin, Illinois a Ohio. Vzhledem k odlesnení znacné cásti povodí casté povodne. Protipovodnové hráze (asi 400km), prehrady.Hustá rícní doprava. Horní tok propojen pruplavy s Velkými jezery. Splavná od Minneapolisu ( 3 100km), pro námorní lode do New Orleansu. Na rece leží Minneaolis, Saint Louis, Memphis, New Orleans.MissouriDélka 4 370km, plocha povodí 1,4mil. km2, prumerný prutok v ústí 2 200m3/s. Spolu s Mississippi vytvárí 3. nejvetší povodí na svete. Pramení na východních svazích Skalnatých hor, na horním toku hluboký kanon s radou perejí a vodopádu, na stredním toku široká údolní niva. Nejvetší prítoky zprava: Yellowstone, Little Missouri, Kansas, Osage. Zleva: Milk, James. Na stredním toku velké prehrady ( Fort Peck Garrison, Oahe, Big Bend, Randoll).Splavná od Fort Bentonu.ArkansasV povodí Mississippi, délka 2 330km, plocha povodí 414 000km2, prumerný prutok v ústí 1 150 m3/s. Pramení ve Skalnatých horách v pohorí Front Range ve státe Colorado. Nejprve stéká jako prudká horská reka do prérií Velkých planin a poté smeruje k jihovýchodu pres státy Colorado, Kansas, Oklahoma, Arkansas, kde ústí zprava do Mississippi.Na Arkansasu jsou ctyri velké vodní nádrže.Red River = Cervená rekaDélka 2 080 km, plocha 242 000km2, prumerný prutok 880 m3/s. Pramení na hranicích státu New Mexiko a Texas, tece k jihovýchodu, ústí spolecnou deltou s Mississippi do Mexického zálivu (hlavní rameno Atchafalaya). Splavná pres 700km. Prehradní nádrž Texoma. OhioDélka 1 569 km plocha povodí 526 000km2, prutok v ústí kolísá (620-48 000 m3/s). Vzniká soutokem rek Monogahela a Allegheny v Pittsburghu. Tece pres Appalacské plošiny, ústí zleva do Mississippi. Díky dumyslnému hydrotechnickému systému splavná v celé své délce. V povodí významný prumysl oblasti,pruplavem spojena s Erie Lake. Reka sv.Vavrince = Saint Lawrence RiverDélka 1 287 km (vcetne zdrojnice Saint Luis a trasy pres Velká jezera asi 4 000km), plocha povodí 1,4 mil. km2, prumerný prutok 14 000 m3/s. Vlastní reka vytéká z jezera Ontario, tece k severovýchodu a dlouhým ústím vytéká do zálivu sv. Vavrince a Atlantského oceánu. Na dolním toku prístavy Montreál, Québec. Významná dopravní tepna, soucást vodního dopravního systému Saint Lawrence Seaway, který propojuje pobreží Atlantského oceánu s Vodními jezery (preprava obilí, železné rudy, uhlí).HudsonDélka 507km, plocha povodí 34 628 km2. Pramení v pohorí Adirondack Moountains, tece k jihu tektonickým údolím, ústí do Atlantského oceánu v New Yorku. Spojena pruplavy s rekou Sv. Vavrince a s Velkými jezery. Splavná pro námorní lode do Albany. Na horním toku hydroelektrárny.Grande = Rio Grande = Bravo del NorteDélka 3030 km, povodí 570 000km2. Pramení v Kolorádské plošine, tece k jihu a od mesta El Paso po ústí Mexického zálivu tvorí hranici USA s Mexikem. Obcasne splavná -570km. Zleva prítok Rio Pecos.Columbia Jedna z nejvetších rek SA. Témer na celém toku má horský charakter. Pramennou oblastí je jezero Columbia v kanadských Skalnatých horách. Délka 1 954km, plocha povodí 671 000km2. Protéká pres velkou plošinu Columbia Plateau, kde tvorí údolí až 900m hluboké. Kaskáda údolních prehrad s elektrárnami a jezery, nejvetší prehrada Grand Coulee. Její údolí proráží Kaskádové pohorí. Nejvetší prítoky Snake, Yakima. Pro záoceánské lode splavná do Portlandu.ColoradoPrevážne horská reka na JZ USA, záver dolního toku v Mexiku. Délka 2 334km, plocha povodí 676 000km2. Napájení deštové,cástecne snehové. Pramení v jezere Grand Lake. V Kolorádské plošine prijímá velké prítoky Green a St.Juan. V oblasti Canyonlandu vytvárí radu hlubokých kanonu. Hladina je pohyblivá s tendencí k vysychání. YukonDélka 3 185km, plocha povodí 848 000km2, prumerný prutok 6 500 m3/s. Pramení ve Skalnatých horách, tece k severozápadu kanonovitým údolím pres Yukonskou plošinu a poté k západu nížinou napríc Aljaškou.Zamrzá na více než polovinu roku. Je splavná od mesta Whitehorse. Ústí do Beringova more. Velké solné jezero = Graet Salt LakeJezero ve státe Utah ve Velké pánvi. Maximální plocha 4 660 km2, max.hloubka 15m, výška hladiny 1 280 m.n.m. Slané, bezodtoké. Je zbytkem puvodního jezera Bonevillova (rozloha 110 000km2). Težba soli. Napríc jezerem vede železnice. U jihovýchodního brehu leží Salt Lake City.Velká jezera = Great LakesSoustava peti sladkovodních jezer na pomezí Kanady a USA. Nejvetší nahromadení sladké vody na Zemi. Tvorí je jezera: Horejší, Michiganské, Huronské, Erijské a Ontario. Vzájemne propojeni rekami, prulivy a pruplavy. Rekou sv. Vavrince spojena s Atlantským oceánem. Intenzivní lodní doprava, soucást vnitrozemské vodní cesty od Atlantského oceánu do Mississippi a Mexického zálivu. Okolí Velkých jezer patrí k nejprumyslovejším oblastem Severní Ameriky, na brezích se nacházejí rozsáhlé mestské aglomerace (Chicago, Detroit, Canynlands, Capitol Reef, Grand Canyon, Zion,...) Horejší jezero = Lake SuperiorNejvetší z Velkých jezer. 83 270 km2 (nejvetší sladkovodní jezero sveta), maximální hloubka 367m, výška hladiny 182m n.m. Do Horejšího jezera vtéká více než 200 rek. Spojeno s Huronským jezerem rekou Saint Mary. V okolí težba železných rud. Lodní doprava. Michiganské jezero = Lake Michigan58 020km2 (5. nejvetší na svete), maximální hloubka 176m, výška hladiny 177m n.m. Na severovýchode spojeno prulivem Mac Kinac s Huronským jezerem, na jihu pruplavem s Mississippi. Lodní doprava. Nejvetší prístavy Chicago a Milwaukee. Huronské jezero = Lake Huron60 700 km2, maximální hloubka 230 m, výška hladiny 176 m n.m., Severní pobreží clenité, s velkým zálivem Georgian Bay, ostrov Manitouln Island. Huronské jezero je spojeno s Erijským jezerem rekou St. Clair, stejnomerným jezerem a rekou Detroit, s Michiganským jezerem prulivem Mac Kinac a s Horejším jezerem rekou St. Mary.Lodní doprava. Erijské jezero = Erie LakeNejjižnejší jezero. Plocha 25 680 km2, výška hladiny 174 m n.m., hloubka až 67m. Tektonická deprese premodelovaná kontinentální ledovcem. Prítoky: Cleveland, Buffalo, Toledo a reka Detroit, která vytéká z vyššího Huronského jezera. Jediným odtokem je reka Niagara ústící do jezera Ontario. Erie Lake je soucástí velké morské cesty vedoucí z atlantského oceánu soustavou rek, plavebních kanálu a Velkých jezer témer 4000km do nitra Severní Ameriky. Ontario = Lake Ontario19 529 km2 (nejmenší jezero), maximální hloubka 244m, výška hladiny 75 m n.m. Nejvetší prítok Niagara, vytéká reka sv.Vavrince. Pruplavy je spojeno s jezery Huronským a Erijským a s rekami Ottawa a Hudson. Významná je lodní doprava. Na severním brehu leží Toronto. Rozmanitá vegetace, na severu a severovýchodne prevládají jehlicnaté a smíšené lesy, v Appalacských horách listnaté. Ve strední cásti stepi a prérie. V náhorních plošinách na západe precházejí stepi v polopoušte a poušte. V tichomorských horských pásmech husté porosty jehlicnatých lesu. Na Aljašce prevládá lesotundra, v horách zalednené pustiny bez vegetace. živocišstvo: Skunk, medved grizzly, mýval, kojot, bizon, chrestýš, sob karibu, rosomák, puma, bobr, ondatra, norek, jelen, wapiti,... ( Na Havajských ostrovech je rada endemitu.)Asi 60 NP, z nichž nekteré patrí k prírodovedne nejcennejším a nejnavštevovanejším na svete: Yellowstone,Yosemite, Grand Canyon, Olympic, Sequoia, Zion, Everglades,.... Pod legislativní ochranou príroda na 11,1% území (r. 1996).Yellowstonský národní park- Leží na severozápade státu Wyoming. Má rozlohu 8 991km2. Je to nejstarší národní park na svete, byl vyhlášen v roce 1874. Jsou zde horké prameny, gejzíry (Old Faithur), kanony, horská jezera a vodopády, erodované lávové proudy, fosilní lesy, zachovalé prírodní lesní ekosystémy. Výskyt medveda grizzlyho, buvola, kojota a losa). Významné turistické stredisko. Je biosférickou rezervací UNESCO a soucástí svetového kulturního a prírodního dedictví.Obyvatelstvo tvorí zejména beloši (74%, 1995), Afroamericané (12%), Hispanoamericané (10%), Asiaté (3%), indiáni a Eskymáci (dohromady 0,8 %). Osídlení USA je výsledkem míšení ruzných etnických a rasových skupin, dlouholetý trend kulturních homogenizace (idea amerického národa). Trvalé silné pristehovalectví, v soucastnosti nejvíce z Asie a Latinské Ameriky. Rozsáhlé etnické komunity, hlavne ve mestech. Prirozený prírustek obyvatel 0,6% rocne (1997). Strední délka života mezi belochy u mužu 73 let, žen 80 let, mezi ostatními u mužu 67 let, žen 76 let (1995). Negramotnost asi 3%. Urbanizace 76,4% (1996). 39 aglomerací s více než 1 mil. obyvatelstva soustreduje 50% obyvatel USA (1990). Náboženství protestantské (51%, 1995, zejm. baptisté, metodisté, luteráni),rímskokatolická (21%), židovské (2%, pocetne nejvíce na svete), muslimské (2%).Úrední jazyk je anglictina, mluví se i španelsky. Fenomén zvaný BADLANDSVýznamným cinitelem, který modeluje zemský povrch, je deštová voda a její povrchový odtok. Presvedcujeme se o tom po každé prudké bouri (splavenou pudou zanesené strouhy, vodní nádrže a komunikace, ronové rýhy a stružky na povrchu atd.).Jako významný exogenní cinitel je povrchový odtok vody jedním z predmetu studia všeobecné geologie a geomorfologie. Duležitou soucástí studia je klasifikace vznikajících tvaru. V hierarchii intenzity postižení krajiny tímto typem eroze stojí nejvýše termín BADLANDS. Ten charakterizuje rozsáhlejší území, budovaná jen málo zpevnenými horninami, zpravidla v oblastech semiaridních, s malým vegetacním krytem. Krajina je tvorena horizontálne uloženými vrstvami jílu, bridlic a pískovcu. V dusledku prívalových deštu je erozí a splavem silne rozclenena ve zmet roklí, stolových hor a slepých údolí, bez rostlinného krytu. Nejzajímavejší krajiny ve státe Dakota byly prohlášeny národním památníkem Badlands National Monument, 985 km2. Nejkrásnejší badlandy amerického kontinentu jsou zvané BIG BADLANDS. Ty práve dosahují svých maximálních rozmeru a težko popsatelnou monumentalitu, v jistém smyslu i malebnost. Pred 25 – 35 mil. let byla v techto místech rovinatá, bažinatá krajina, kam tekly reky ze skalnatých hor i nedalekých Black Hills a zanechaly tady mocné vrstvy sedimentu. Pri mohutných výbuších sopek v nedalekém Wyomingu, v Yellowstonu, sem vítr zanesl obrovité množství sopecného popelu. V techto rícních a sopecných nánosech zustávaly i kostry zvírat, která zde kdysi žila. Pri zvýšeném prutoku vody v dobách meziledových spojených s táním ledovcu zacaly reky prastaré vrstvy prorezávat, vznikala hluboká rícní údolí s mekkými sedimentárními svahy, a tak byla otevrena cesta mocné erozi. Prudké lijáky rozmávaly rícní brehy a svahy, v nichž postupne vznikaly ruzné zemní pyramidy, sloupy a jehly. Z odhalených vrstev na nekterých místech dokonce vystupují fosilní zbytky už dávno vyhynulých zvírat.Sídla:WashingtonHlavní mesto USA, ležící na federativním území District of Columbia ve východní cásti USA na rece Potomac, 543 000 obyvatel (1996), v aglomeraci žije 7,2 mil. obyvatel (1996). Je to politické a administrativní centrum USA, sídlo prezidenta, Kongresu a dalších ústredních úradu a institucí. Centrum leží v nížine podél reky Potomac, predmestí presahují do sousedních státu Virginia a Maryland. Prumysl je málo rozvinut (nejvíce polygrafický a potravinárský), ekonomická základna mesta je založena na obsluze federálních úradu a institucí. Významná dopravní križovatka, dve letište, metro. Rada muzeí (historické, dejin prírody, techniky, kosmonautiky,muzeum holocaustu), národní galerie, divadla, opera. Nekolik universit (nejstarší je Georgetown, založená v roce 1789), vedeckovýzkumné ústavy.Byl založen r. 1790, od r. 1800 je hlavním mestem USA, od r. 1871 má statut federálního distriktu. Centrum bylo vystaveno na plánovitém pudorysu pro potreby ústredních amerických orgánu. Osu tvorí bulvár The Mall s Kapitolem ( byl budován od konce 18. stol.je zde sídlo Kongresu USA), radou ministerstev a muzeí, památníky Washingtonovým ( 170m vysoký obelisk, 1848-84), Lincolnovým a Jeffersonovým, zdí padlých ve Vietnamu atd. Sídlem prezidenta USA je Bílý dum (18. -19. stol.). V predmestí Arlington stojí budova Pentagonu (sídlo ministerstva obrany) a národní vojenský hrbitov (mj. hrob J.F. Kennedyho).New York = Nový YorkZaložen v roce 1626 Nizozemci jako NovýAmsterdam, po dobytí anglickými kolonisty v roce 1664 byl nazvánNew Yourk. V letech 1789-1790 sídlo vlády, v letech 1789-97 hlavní mesto státu New Yourk.7,4 mil. obyvatel (96), aglomerace 16,3 mil. obyvatel (3. nejvetší na svete).Mestské ctvrte: Manhattan, Queens, Brooklyn, Richmond, Bronx. Krome pevniny zahrnuje i ostrovy Manhattan, Long Island (cást), staten Island aj. Tvorí jádro nejvetší sídelní aglomerace USA, která zasahuje do státu New Jersey a Connecticut a zahrnuje dalších 17 mest. Hospodárské, obchodní, dopravní a kulturní centrum USA a nejvetší financní centrum na svete (burza). Je zde sídlo OSN, centrály nejvýznamnejších svetových prumyslových, obchodních a dopravních spolecností, bank a pojištoven. Krome težkého prumyslu jsou zde zastoupena všechna odvetví, hlavne prumysl potravinárský, odevní, textilní, obuvní, polygrafický, kosmetický.Významný prístav (obrat 47,3 mil. t,osmí nejvetší v USA). Významná dopravní križovatka, tri letište (J.F.Kennedy Airport, Newark, La Guardie, dohromady 85 mil. cestujících rocne, 2. nejvetší letecký uzel), systém expresních dálnic, mostu (Verrazano Narrows Bridge, Brooklyn Bridge), tunelu (Lincoln Tunnel), rozsáhlé metro.Jsou zde cetná muzea (Geggenheimovo) a galerie, divadla, kulturní strediska (Lincoln a Rockefeller Center), zahrady, parky(Central Park). Nekolik univerzit (Columbijská) a jiné vysoké školy, knihovny, vedeckovýzkumné ústavy, Akademie ved. Mrakodrapy. Na ostrove Ellis Island se nachází Muzeum pristehovalectví.Socha Svobody (výška 46m a podstavcem 93m, vztycena roku 1886) na ostrove Liberty Island se soucástí svetového kulturního dedictví.Významný je cestovní ruch.Los AngelesBylo zaleženo Španely v roce 1781 jako El Pueblo de la Reyna, soucást USA je od roku 1846. Rozvoj nastal roku 1849 (zlatá horecka) a zejm. od konce 19. století po objevení ložisek ropy a vybudování dopravní infrastruktury.3,55 mil. ob., aglomerace 15,5 mil. obyvatel. Druhá nejvetší metropolitní oblast, nejvýznamnejší prumyslové, financní, obchodní a kulturní stredisko západní cásti zeme. Prumysl strojírenský, letecký, zbrojní (rakety), petrochemický, elektrotechnický, automobilový, lodarský, chemický, potravinárský, filmový, farmaceutický aj. Sídlo financních a pojištovacích spolecenství, významná dopravní križovatka, tri letište (celkem 61 mil. odbavených cestujících), metro. Nekolik univerzit, dejište letních olympijských her v letech 1932 a 1984. Castá zemetresení, znecištení smogem.Hollywood - Predmestí L.A. Nejvýznamnejší stredisko am. filmového prumyslu. Sídlo hlavních filmových spolecností. První ateliéry a filmové laboratore založeny v r. 1907. Ve ctvrti Beverly Hills rezidence am. filmových hvezd.Oskar - Filmová cena, kterou udeluje am. Akademie filmového umení a vedy od r 1929. Jejím symbolem je soška vysoká 25centimetru z pozlaceného bronzu. Od 60. let se udeluje v 23 kategoriích. V každé kategorii vybírají clenové Akademie pet návrhu, z nichž porota urcí víteze. Hlasování je tajné. Ocenení se vyhlašují každorocne na prelomu brezna a dubna v L. A.ChicagoZaloženo v r. 1804 jako Fort Dearborn. Mesto od 1837, vyhorelo r. 1871. V roce 1886 mezinárodne významná tzv. chicagská stávka za osmihodinovou pracovní dobu. Ve 20. letech 20. století proslulé korupcí a gangsterstvím.2,7mi ob. , aglomerace 8,6 mil. obyvatel. Tretí nejvetší metropolitní oblast USA, významné obchodní prumyslové, dopravní, financní i kulturní stredisko.Prumysl hutnický (ocelárny), petrochemický, strojírenský (dieslové motory, zem. stoje), potravinárský, elektrotechnický, dopravní zarízení. Jedna z nejvýznamnejších železnicních, dálnicních a leteckých križovatek USA. Mezinárodní letište O´Hare je v poctu odbavených cestujících (82 mil.) tretí nejvetší na svete. Metro, systém mestských expresních dálnic, prístav.Divadlo, muzeum, filharmonie, knihovny a galerie. Nekolik universit. Významné centrum (The Loop) s významnou moderní architekturou, mrakodrapy.Philadelphia = FiladelfieZaložena v roce 1681 anglickými kvakery. Mesto hrálo ústrední roli v boji za am. nezávislost. 4.7.1776 zde byla vyhlášena Deklarace nezávislosti. 28.9.1787 schválena am. ústava. 1790-1800 hlavní mesto USA.Ve státe Pennsylvania, 1,5 mil. obyvatel, aglomerace 6 mil. ob.Významné prumyslové, kulturní a financní centrum východní cásti USA. Prumysl petrochemický, elektrotechnický, textilní, polygrafický. Významný prístav (obrat 56,8 mil. t). Dopravní križovatka, mezinárodní letište. Burza (1790, nejstarší v USA). Muzea, divadla, galerie. Dve univerzity, historické památky (Hala nezávislosti, Zvon svobody).DetroitZaložen Francouzi v roce 1701. Ve státe Michiganu. Má 1 mil. obyv., aglomerace 5,3 mil. obyvatel. Významné prumyslové a dopravní stredisko. "Hlavní mesto" am. automob. prumyslu (centrály spolecnosti General Motors, Ford a Chrysler), výroba plechu, laku, technického skla. Dopravní križovatka, významný prístav (spojen tunely s kanadským Windsorem), mezinárodní letište (32 mil. cestujících rocne).San FranciscoMesto založeno v roce 1776 Španely (Yerba Buena), od r. 1821 soucást Mexika, od r. 1848 USA. Rozmach v období zlaté horecky 1849-51. Castá zemetresení, v r. 1906 bylo témer celé mesto zniceno. V r. 1945 zde bylo založeno OSN a prijata Charta OSN.Ve státe Kalifornia, 735 000 ob., aglomerace 6,6 mil. ob. (vcetne Auclandu). Kulturní a financní centrum tichomorského pobreží USA. Prumysl strojírenský, lodarský, elektrotechnický, textilní, potravinárský, polygrafický, odevní. Významná dopravní križovatka, mezinárodní letište (40. mil. cestujících, 10. místo na svete), metro. Námorní prístav, sídlo významných financních institucí (banky, burza), nekolik univerzit, vedeckovýzkumné ústavy. Salt Lake City Své jméno dostalo tohle americké mesto podle velkého slaného jezera,ležícího pár mil od nej smerem na severozápad.První bílí usedlíci-karavana 143 mužu,trí žen a dvou detí-se tu utáborili až v roce 1847.Do pustiny "uprostred niceho"je vyhnalo náboženské pronásledování-šlo totiž o cleny tehdy nové církve Ježíše Krista svatých posledních dnu,známých jako mormoni.Sto padesát let od príchodu odvážných,pracovitých a pilných mormonu na planinu mezi nehostinnou poušt a vysoké hory je dnes Salt Lake City i svetovou metropolí zimních sportu.V letošním únoru je práve Salt Lake City hostitelem XIX.(19)zimních olympijských her.Málokde ve svete jsou tak ideální lyžarské podmínky jako v nejbližším okolí Salt Lake City.Kvalitní sníh,jehož tu na zimu celkem napadne v prumeru trináct metru,se tu drží od listopadu až do dubna.Není divu,že nedaleké Park City,vzdálené sotva hodinku jízdy po kvalitní dálnici,je nejen oficiálním tréninkovým centrem lyžarského týmu USA,ale i dejištem každorocního závodu Svetového poháru ve sjezdovém lyžování.V tesné blízkosti olympijské vesnice pro 4000 sportovcu,jinak campusu University of Utah,je nejen olympijský stadion ale i vetšina sportovišt.Nove vybudovat bylo treba jen závodní dráhu pro sánkare a bobisty,halu pro hokeja rychlobruslarský ovál.Nové trate pro sjezd a slalom byly citlive zakomponovány do prírody.Na technicky mimorádne nárocné trati (start v nadmorské výšce 2835 metru,cíl o 884 metru níž) dovoluje rychlost až 145 kilometru v hodine.Úcastníkum i divákum olympijských her však Salt Lake City nenabízí jen perfektne pripravená kolbište,ale i nemálo turistických zajímavostí.Vetšina z nich je tak ci onak spojena s historií mormonské církve.Nejznámejší z nich je nejspíš sídlo jejího vedení a její celosvetový hlavní stan na East North Temple 50.Ze dvou vyhlídkových teras v jejím šestadvacátém patre-jde o nejvyšší budovu ve meste-má návštevník jako na dlani nejen celé Salt Lake city,ale i pres sto kilometru dlouhé jezero s vodou jen o málo slanejší než Mrtvé more a na opacné strane i pohorí Wasatch,na jehož západních svazích mesto leží.Pro umenímilovné návštevníky Salt Lake City je nejspíš nejpritažlivejší koncertní sín na prostorném námestí Temple Square,která prý má nejlepší akustiku na svete.Tam totiž sídlí,zkouší a každou nedeli v pul desáté ráno v živém rozhlasovém prenosu vystupuje proslavený chrámový pevecký sbor,který má 250 clenu.Zdarma jsou prístupné nejen jeho nedelní koncerty,ale i ctvrtecní verejná zkouška,která se koná od osmi vecer.Volné vstupné je i na každodenní koncerty varhanní hudby.Obrovské varhany jsou známé na celém svete-mají totiž neuveritelných 11623 píštal!Seznámení s historií církve Ježíše Krista svatých posledních dnu od jejího zrodu ve dvacátých letech dvanáctého století až po soucasnost nabízí mormonské muzeum na North West Temple 45.Nedaleko nej je i obrovská knihovna,v níž si mužeme každý z návštevníku zkusit vyhledat historii svého rodu.Jednou z hlavních zásad mormonské verouky je totiž návrat verícího ke korenum predku.Knihovna postupne nashromáždila více než dva miliony filmových svitku,pres 700 000 mikrofiší a 278 000 knih dokumentujících genealogické údaje deseti milionu lidí více než stovky zemí celého sveta ( i z CR). Hospodársky a politicky nejvýznamnejší stát sveta! USA vyrábí 20% svetové produkce. Podíl na svetové hospodárské produkci však pozvolna klesá predevším ve prospech zemí východní a jihovýchodní Asie (Japonsko, Korejská republika). HDP 29 080 USF/obyv. (9. místo na svete) - na jeho tvorbe se podílí zemedelství 2%, prumysl 25%, služby 73%. Z ekonomicky aktivních obyvatel pracují v zemedelství 3% a v prumyslu 24%. Obdelává se 19% plochy, louky a pastviny pokrývají 24,5%, lesy 32,6% území.ZemedelstvíMá dobré klimatické podmínky a dostatek kvalitní pudy. Je vyspelé a mechanické. USA dodávají asi 15% svetové zemedelské produkce a jsou nejvýznamnejším vývozcem. Vývoz: kukurice, pšenice, bavlna, sója tabákVyrovnaný podíl rostlinné a živocišné výroby. Pestuje se:Kukurice (247mil. t - 1. místo na svete), pšenice (69,6 mil. t , 2. místo na sv.), sója (75,4 mil. t , 1. místo na sv.), bavlník (2,9 mil. t vlákna, 2. místo na sv.), cukrová trtina a repa (7,2 mil. t cukru), brambory (21,2 mil. t, 3. místo na svete), zelenina (zejm. rajcata), ovoce (pomerance, grepefruity, ananas), vinná réva (5,4 mil. t, 3.místo na sv.).Chov:Skot (99,5 mil. kusu, 4. místo na sv.), prasata (52,2 mil. kusu, 2.místo na sv.), ovce (7,9 mil.kusu), kone (6,1 mil. kusu).Rybolov (5 mil t, 5. místo na svete). Težba dreva (491 mil. m3, hlavne jehlicnaté, 1. místo na svete).PrumyslVe vetšine prumyslových oboru zaujímá USA vedoucí postavení ve svete. Klesá význam hutnictví, textilního prumyslu a težkého strojírenství. Rychle se rozvíjejí elektrotechnické, elektronické a chemické obory. Posun težište prumyslové výroby z tradicních oblastí severovýchodní cásti USA na západ. Nejvýznamnejšími odvetvími jsou strojírenství, výroba dopravních prostredku (5,9 mil. osobních, 6,2mil. nákladních automobilu), dále prumysl letecký, kosmický, elektrotechnický, petrochemický, chemický a hutnický.Hustá a kvalitní dopravní sít, nejvýznamnejší je silnicní doprava (vysoká automobilizace). New York je nejvetší letecká križovatka sveta, následují Chicago, Atlanta a Dallas-Fort Worth. Námorní obchodní lodstvo 12,8 mil. t, nejvetší prístavy New York, Houston, L.A. Rozsáhlá sít vnitrozemských pruplavu.USA mají nejrozsáhlejší zahranicní i vnitrostátní cestovní ruch na svete, 46,5 mil. zahranicních návštevníku rocne, príjem z mezinárodního cestovního ruchu 69,6 miliardy USD. Nejnavštevovanejší jsou Kalifornie, Florida, Havajské ostrovy, New York a Nevada. Washington- Zkratka: WAFederální stát, který se rozkládá na severozápade USA u Tichého oceánu. Rozloha státu je 176 479 km2, žije zde 5,7 mil. obyvatel (1998), hlavní mesto je Olympia (39 000 obyvatel, 1996). Vetšinu povrchu pokrývají hory. Nejvyšší je Kaskádové pohorí (Mount Rainier, 4 392 m n. m.), na severozápade leží Olympic Mountains (2 428 m n. m.). Na východe se rozkládá Kolumbijská plošina. Na severozápadu leží hluboký záliv Puget Sound s mnoha ostrovy. Hlavní rekou je Columbia, na které leží rada hydroelektráren. Stát leží v mírné podnebí, v západní cásti s vysokými srážkami. Národní parky Mount Rainier, Olympic a North Cascades. Pestuje se pšenice, jecmen, brambory, ovoce. Chov skotu a prasat. Teží se barevné kovy, stríbro a zlato. Prumysl letecký, raketový, lodarský, hutnický (hliník), drevozpracující, strojírenský, papírenský. Významná je výroba elektrické energie v hydroelektrárnách. Osídlení je soustredeno k severozápadnímu pobreží (aglomerace Seattle-Tacoma). – Puvodne zde bylo indiánské osídlení kmeny Chinook a Nez Percé. Od roku 1775 nároky Španelu, pozdeji Britu a USA. V roce 1846 se stal soucástí amerického teritoria Oregon, z nehož se vydelil v roce 1853. Od roku 1889 je Washington státem USA. Florida- je jeden z 55 státu USA.Leží asi 2720km severne od rovníku, což je pro srovnání približne na úrovni jižní cásti Egypta. Je dlouhá 1270km (od severu k jihu) a široká približne 200 km (od západu k východu). Je velmi plochá, nejvyšší bod leží 105m nad morem. Florida by se mohla ucházet o titul "zábavní park sveta", nebot se zde nacházejí stovky zábavních parku a atrakcí, pricemž stred tohoto státu je považován za srdce tohoto odvetví. Pokud chcete videt bojovat aligátora, obejmout myšku Minnie, najíst se na Divokém západe nebo si zvednout hladinu adrenalinu na odvážných horských drahách, navštívit kina s trojrozmernou projekcí, pak jste tu správne. Vše mužete navštívit ve velkolepých zábavních parcích. Cestou do Orlanda mužete navštívit Kenedyho vesmírné stredisko NASA odkud startují raketoplány. Pro turisty je zde pripraven velice zajímavý program. Ten, kdo dává prednost volné a nespoutané prírode, jiste ocení krásu National Park Everglades.Atrakce na FlorideCelá oblast jižní Floridy je i pro obcany spojených státu jako výletní místo. Do této oblasti každorocne prijíždí milióny amerických turistu a proto je všude dosti atrakcí pro všechny.Jedna atrakce je Kennedyho vesmírné centrum NASA, které leží približne 300 km severne od Miami, což ciní asi 2,5 hodiny jízdy autem. Pro návštevníky je pripraven bohatý program zahrnující prohlídku výcvikového strediska, obrích kosmických. lodí, raketoplánu a spousty dalších atrakcí. V prípade vhodného termínu se mužete podívat dokonce i na úchvatný start raketoplánu.A také již zminovaný Národní park Everglades, který sahá od východu na západ pres vetšinu území Floridy. Terén se mení od mokradu a bažin až po borovicové lesy a prérii a je domovem nespocetných druhu ptactva a samozrejme i aligátoru. Najdete tu kvést nádherné orchideje i nekolik druhu prekrásných bromélií. Park je protkán spoustou pešin a stezek, takže lze oblast celkem lehce prozkoumat.Nesmíme zapomenout také na rybarení a vodní sporty. Milovníci vody a vodních sportu mají na výber možnost surfování , plachtení a vodní lyžování které je nabízeno témer všude na pobreží a vetších jezerech. Zajímavostí je zajisté i jízda na kanoích, která vás seznámí s vodními cestami a zákoutími místních vodních toku. Zkušenejší pak mohou využít možnosti potápení (v oblasti FloridaKeys je množství zmapovaných podmorských jeskyní a krásné korálové útesy). Samozrejmostí je tu obrovský výber prekrásných pláží. Florida se rovnež pyšní poctem 1100 golfových hrišt.Je zde možno zapujcit si auto ci lod.ZajímavostiPrumerná teplota na Floride v lednu je 24 stupnu celsia.Pro zajímavost nejlevnejší cena letenky Praha-Miami je 14500Kc+taxi pro 1 os. a základní pobyt bez letenky pro 1 os. na 7 dní je 6930Kc.KalifornieHlavní mesto – SacramentoPocet obyvatel – 31 570 000Rozloha – 411 047 km2Prírodní zajímavosti – národní parky: Yosemite, Sequoia, Údolí smrti, Joshua Tree, Redwood, jezero TahoePrezdívka státu – Golden State – Zlatý StátKalifornie má nejvetší pocet obyvatel ze všech státu USA a její ekonomika je srovnatelná s nejsilnejšími zememi sveta. Má nejvetší koncentraci motorových vozidel, nejdelší dálnicní sít a znacne postižené ovzduší zejména v oblasti Los Angeles. Pritom ješte v 18. století byla prakticky nedotcena.Roku 1542 byl španelský moreplavec Juan Rodríguez Cabrillo prvním Evropanem, který priplul k pobreží Kalifornie. První oficiální španelská expedice se konala až v roce 1769. V témže roce založil františkán Junípero Serra misii v Monterey na divokém pobreží strední Kalifornie.V roce 1821 získalo Mexiko nezávislost na Španelsku a behem dalších dvaceti let mexictí usedlíci prevzali rance misionáru a vyhnali nebo zotrocili puvodní obyvatelstvo. Tato oblast ale zacala pritahovat i bílé osadníky. Po krátké válce Mexiko v roce 1848 Kalifornii prenechalo Spojeným státum. Následující rok nález zlata východne od Sacramenta odstartoval mohutný vpád osadníku.Kalifornie zustala loajální vuci Unii i v dobe obcanské války. Vlny imigrantu z východu privedli do Centrálního údolí farmáre a zaznamenaly i rozvoj prumyslu urychlený v první polovine 20. století težbou ropy. Hollywood, mesto poblíž Los Angeles, se stal hlavním mestem filmu i televize celého sveta. Obyvatelstvo Kalifornie, které se v období 1860-1960 každá dve desetiletí zdvojnásobovalo, je etnicky velmi rozmanité. Hispánci tvorí více než jednu ctvrtinu populace a Asiaté 10%, cernoši 7%. Více jak 90% obyvatel žije ve mestech.Dnes je Kalifornie nejen duležitým zemedelským státem s velkou produkcí vína, bavlny a citrusu, ale má stále ješte duležité zásoby ropy, vyspelý prumysl (letecký, lodarský, elektrotechnický, petrochemický, cementárenský a potravinárský), a vysoké príjmy z cestovního ruchu. Silicon Valley jižne od Sanfranciské zátoky se stalo svetovým centrem mikroelektroniky. Zlom San Andreas protínající San Francisco a táhnoucí se severne od Los Angeles je prícinou castých zemetresení.ArizonaPrezdívka státu: Grand Canyon State Pripojen k Unii: 1912, 6 poslancu v KongresuHlavní mesto: PhoenixRozloha: 295 259 km2Pocet obyvatel: 4 040 000Prírodní zajímavosti: národní parky Grand Canyon a Zkamenelý les, Painted DesertHlavní odvetví: elektronika, cestovní ruch, težba medi a dalších rud barevných kovuArizona je sice jeden z nejmladších státu, ale zároven z nejdéle obydlených. Puvodní obyvatelé - indiánské kultury Anasazi a Hohokam, žili v této suché, ale krásné krajine nejméne 2500 let. Po nich území nedlouho pred príchodem Španelu osídlili Apaci a Navajové. Oblast patrila Španelsku až do roku 1848, kdy byla postoupena Spojeným státum. Další území bylo pripojeno roku 1853. Mnoho legend o Divokém západe má své koreny práve v Arizone. Napríklad Tombstone nechvalne proslul prestrelkami u OK Corral.Behem 70. let 20. století se pocet obyvatel Arizony témer zdvojnásobil prílivem imigrantu z ostatních státu. Ti jsou pritahováni slunecným klimatem a pracovními príležitostmi v mestech, jako je Phoenix a Tucson. Vetšina území je však obydlena jen rídce. Podíl Indiánu (asi 5,5%) je vyšší než ve vetšine ostatních státu, hispánská komunita však dosahuje již 20%. Arizona je jedním ze trí státu USA s nejvetším zastoupením indiánského obyvatelstva. Na území státu Arizona žije 15 indiánských kmenu v 17 rezervacích. Nejhojneji jsou zastoupeni Navajové, kterých žije v Arizone na 92 000. Mezi zbývající indiánské kmeny se radí legendární Apacové a hojne studovaní Hopi. Méne známé jsou indiáni Havasupai, kterí žijí v dolní cásti Grand Canyonu, dále kmeny Hualapai, Yavapai, Papago a Pima. Nádherné scenerie Arizony s divokými skalami vyrustajícími z polopouštních plošin a zejména kanon reky Colorado tvorí základ rostoucího turistického ruchu.Aljaška = Alaska = AKNejvetší clenský stát USA. Na severozápade kontinentu SA, na poloostrove Aljaška. S kontinentálními USA nemá územní souvislosti. Rozloha : 1 530 700 km2Pocet obyvatel : 614 000 Hlavní mesto Juneau (29 800 ob.)Juneau Jak už bylo receno hlavním mestem je Juneau.Protože se nachází na jihovýchode pri pobreží,zabývá se predevším rybárstvím a ryby zpracujícím prumyslem.Dále je tu však i drevarský a težební prumysl a služby spojené s turismem.Problém je tu však s dopravou,protože dopravit se sem lze pouze lodí nebo letadlem.SitkaToto bylo hlavním mestem približne do roku 1989,ovšem vládá se do soucasného hlavního mesta prestehovala témer až za 6 let.Hlavním ekonomickým zdrojem je rybolov a drevarství.KetchikanJeden z vedoucích prístavu v objemu výlovu lososu na svete.KodiakJedno z nejstarších sídel Aljašky.BarrowLeží nejseverneji ve Spojených státech.Ložiska zlata, rtuti, zemního plynu a ropy. Prumysl drevarský, rybný, težba a zpracování ropy a zemního plynu. Z 99% neobydlené území. Nejvetší mesto - prístav Anchorage.Dominantním prírodním znakem horský až velehorský reliéf Kordiller s nejvetší horou USA i celé SA Mount MacKinley 6 194 m n.m., vyvrelým vulkánem. Nejvíce ledovcu na kontinentu, na jihozápadním pobreží místy klesají až do more. Více než 3mil. ledovcových jezer, 12 velkých rek, nejvetší Yukon. Její nejsevernejší místo se nazývá Mys Barrow a naopak nejjižnejší bod se nachází na ostrove Amatignak,což je cást pobreží Aleuty.Reliéf se svažuje od pobreží hor do centrálních pánví. Morská hranice 53 000 km, na východe hranice s Kanadou. Soucást státu Aljaška jsou i dve velká souostroví Aleuty a Alexandrovo souostroví. Rada národních parku, nejvetší Denali NP.1741 u brehu Aljašky pristála ruská výprava vedená V.Beringem. 1867 A. prodána carskou vládou vláde USA.V roce 1959 A. ustanovena jako 49. stát Unie. ZemedelstvíV roce 2000 bylo na Aljašce približne 580 zemedelských farem.Hospodarili na ploše velké 372 311 ha, ze které je 10% orná puda.Vetšina této pudy se nachází v údolí rek ve vnitrozemí,kde jsou nízké srážky a dlouhé,studené zimy.Vzhledem k tomu že na Aljašce není moc dlouhé jaro a léto,pastva dobytka trvá pouze cca 100 dní.Na zbytek roku je dobytek ustájen.Podobne je to v pestování ovoce a zeleniny.Doba kdy tyto živiny dorustají je asi 90-100 dní dlouhá.Tržní zemedelství je dnes nejrozsáhlejší hlavne v oblasti v údolí reky Matanuska a v regionu Delta,který je významným výrobcem mléka a mlécných výrobku stejne tak jako brambor,travního osiva,živocišného krmiva a obilí,predevším jecmenu.Dobytek je chován zejména na ostrove Kodiak.Aljaška je velmi významná v rybolovu.Je jedním z nejvetších producentu lososu,sledu,platejsu,garnátu a krabu. LesyLesy tvorí 35% povrchu Aljašky.Avšak nevím jestli se tomu dá ríkat lesy,protože jde vetšinou o rozptýlené a rídké porosty,které se kombinují s krovisky.I presto se cca 1,6 milionu ha lesa podél pobreží a další podobne velké plochy lesa ve vnitrozemí využívají k tržním úcelum.V nížinách prevládají listnaté stromy (vrby,olše,brízy,javory) a ve vyšších polohách už prevládají jehlicnany(jedle,borovice). Težba Na Aljašce se teží predevším ropa.Hlavní strediska težby se nacházejí na severu Aljašky,na poloostrove Kenai a v Cookove zálivu.Aljaška teží také ješte významné množství zlata,zinku,stríbra a olova.Nejznámejší (a nejvetší) ložiska jsou v údolí rek Matanuska a Yukon.Cerné a hnedé uhlí se tu teží jen velmi málo. Klimatické pomeryNa území Aljašky se rozkládají polární a subpolární oblasti chladného podnebného pásu,vlhká prímorská oblast mírného pásu a oblast vysokohorská.Polární oblast se nachází na severu Aljašky,kde je trvale zmrzlá puda a zima zde trvá 9 mesícu.V zime trvá více než 2 mesíce polární noc a v léte je polární den více než 3 mesíce.V techto oblastech jsou nízké srážky.Subpolární oblast predstavují tundry,kde v léte puda rozmrzá do hloubky pár dm-nížiny podél rek Yukon a Kuskokwim.V roce 1947 byl zaznamenán teplotní rekord –63°C.VodstvoV Aljašce je více než 3000 rek,které tecou do 3 svet. stran a ústí do dvou oceánu.Do Severního ledového oceánu na severu tece reka Colville-nejvetší tok Arktické pobrežní nížiny.Nejvetší reka Aljašky Yukon ci druhá nejdelší reka Kuskokwim (1165km) ústí do Tichého oceánu do Beringova more na západe.Do techto oceánu se vlévá ješte mnoho rek,já však vypsala ty nejhlavnejší.Nejvetší jezero Aljašky se nazývá Illiama Lake,ležící na úpatí Aljašského poloostrova.V léte se na nepropustném permafrostu tvorí velké množství bažin a rašeliništ.Témer 5% povrchu Aljašky je pokryto ledovci.Nejvetší se vyskytují smerem na severozápad od Juneau.Plošne nejvetším ledovcem Aljašky (i S.Ameriky) je Malaspina Glacier. Aljašské hory = Alaska RangeÚzký retez hrbetu, maximální šírka 50km, délka 1 000km, prumerné výšky hrbetu do 2 500m n.m.Geneticky patrí ke Kordillerám. Budovány prevážne granitickými telesy, pri úpatí nezvrásnené tretihorní sedimenty. V centrální cásti na zlomové linii vyvrelo ve tretihorách pet sopek, z nich Mount Mac Kinley,6 194m n.m. je nejvyšší horou Severní Ameriky.Má rozsáhlé a rozmanité nerostné zdroje. Dovoz surovin vsak prevyšuje vývoz. Teží se: cerné uhlí - 913 mil. t - 2.místo na svete (Appalace, Skalnaté hory)hnedé uhlí -79 mil. t - 3 místo na sv.ropa - 402mil. t -2.místo na svete (Mexický záliv, Texas, Aljaška, Kalifornie)zemní plyn - 543 mld m3 - 2. místo na svetefosfáty - 45,4 mil.t - 1. místo na svete (Florida)železná ruda - 62,8 mli. t (Horejší jezero) med - 1,9 mli. t - 2. místi na svete (Arizona)olovo- 450 000 t - 3. místo na sv. molybden - 55 000t - 1. místo na sv. (1/2 svetového produktu)stríbro - 1 6600 t - 3. místi na sv. (Nevada, Kalifornie, Utah)zlato - 325 t - 2.místo na sv. (Nevada, Kalifornie, Utah)uran,vanad,zinek,síra (Texas), soli- kamenná (Appalace), draselná (Texas) nedostatek : mangan, chrom, nikl, bauxitdovoz od: Kanada, rozvojové zeme Latinské Ameriky. HistorieNázev Aljaška byl prevzat z Aleutského slova “Alyeska“ což znamená “Velká zeme“.První obyvatelé byli zrejme lidé z doby ledové.Stehovali se stále na východ a na Aljašku vstoupili pres pevninský most,který v predhistorických dobách spojoval Asii a S.Ameriku (pred 30-40 lety).Poté byl zalit morem a oba kontinenty byly oddeleny dnešním Beringovým prulivem.V 18. století Rusové postupne obsadili Aleutské ostrovy a území Aljašky.Na jare 1867 Spojené státy koupily od Ruska Aljašku za 7,2 mil. dolaru.Toto koupe bylo pro USA velice výhodné.Postupem casu se zeme rozvíjela a bohatství rostlo.MichiganHlavní mesto Michiganu je Lansing, stát má rozlohu asi 96 810 mil ctv. Nemužete mluvit o Michiganu a nezmínit se o vode. Michigan je jediný stát rozdelený vodou na dva. Kdyby všechny reky tohoto severoamerického státu tekly v jedné rade, byly by dlouhé 36 000 mil. Není divu, že Michigan znamená v jazyce Indiánu "velká voda".Tuto zemi prozkoumal Francouz Jean Nicolet v 17. století. Myslel, že našel Orient a jeho vzácné korení a hedvábí. V roce 1744 geograf Bellin na nem nakreslil vymyšlené ostrovy. Podle legendy na tento podfuk prišel Benjamin Franklin. Na konci revolucní války, dal všechny tyto "ostrovy" Británii.V roce 1835 geografové objevili omyly. Hranice Michiganu zasahovaly o nekolik mil na jih do státu Ohio. To oba státy rozcílilo až málem zacala válka. Kongres dal nižší cást zeme státu Ohio a horní cást známou jako Horní Peninsula Michiganu. Pro Michigan to byl velký dárek. Na 14 000 ctv. mil byly nejvetší jehlicnaté lesy a nejbohatší ložiska železné rudy a medi na svete. Nekteré stromy byly vysoké, že když jste pod nimi šel ve dne, bylo tam stále temno.Nejznámejší mesto Michiganu je Detroit, domov ohromného automobilového prumyslu a muž, který to vše zacal byl Henry Ford. Detroit je dále známý svou hudbou. To spojilo evangelium a rock ´n´ roll v cerstvý, nový zpusob. Nejen muži, ale i "dívcí skupiny" se stávají populární díky tomuto novému hudebnímu stylu.Michigan je dále známý i pro ovesné vlocky. Obrovské spolecnosti jako je Kellogg jsou zde. Je to proto, že zde jsou nízké kopce a mírné podnebí, zvlášte na jihu. Je to ideální pro dlouhou pestitelskou sezónu. Ovoce a zelenina delá z tohoto státu kvetoucí zahradu po celé jaro a dlouhé léto.Havajské ostrovyVulkanické ostrovy v Tichém oceánu mezi 19 a 22 st. s.š., 3 500km od SA.Velmi bohatá flóra,ale pomerne chudá fauna. Jediný puvodní suchozemský savec je jeden druh netopýra. Chybejí plazi, obojživelníci a puvodní sladkovodní ryby. Z celkového poctu asi 55 puvodních druhu ptáku je mnoho endemitu. Mnoho endemitických plžu a brouku. Puvodní fauna byla postupne doplnována introdukcí a zavlecením mnoha nepuvodních druhu.V soucasnosti prevažují nepuvodní druhy ptáku, žab, jeden druh hada, ješteri a další.Severní Mariany = Spolecenství Severních Marian = Commonwealth of the Northern MarianaRozloha: 457 km2 Hustota zalidnení: 153 obyv./km2Pocet obyvatel: 70 000 Správní stredisko Garapan (asi 40 000 obyv.)Úrední jazyk je anglictina a chamorro, menová jednotka 1 US = 100 centu.Celkem 16 ostrovu vetšinou sopecného puvodu, z nichž 6 trvale obydlených (nejvetší Saipan). Hornatý povrch. Tropické oceánské podnebí s teplotami 26 - 28 st. C. Obyvatelstvo tvorí zejm. Mikronésané. Náboženství krestanské. Pestuje se palma kokosová, maniok, jamy, banány. Rybolov. Prumysl potravinárský, zpracování ryb. Cestovní ruch. Mezinárodní letište v Saipanu. V roce 1521 ostrovy objeveny F. de Magalhaesem (název Zlodejské ostrovy).Portoriko = Puerto Rico = Commonwealth of Puerto Rico = Estado Libre Asociado de Puerto Rico = Portorické spolecenství Samosprávný, volne pridružený stát USA na stejnojmenném ostrove ve Velkých Antilách.Rozloha: 9 104 km2 Hustota zalidnení: 418 obyv./ km2Pocet obyvatel: 3,8 mil.Hlavní mesto San Juan (434 000obyv.)Úrední jazyk je anglictina a španelština, menová jednotka 1 americký dolar = 100 centu Administrativní clenení: 78 obcí a mestTropické pasátové podnebí, zbytky vždy zelených i opadavých tropických lesu, na jihozápadních svazích suché kroviny a savany. Obyvatelstvo tvorí prevážne beloši a cernoši. Náboženství je rímskokatolické. Negramotnost 10%.Relativne vyspelý stát s ekonomikou úzce napojenou na USA. HDP= 6 700 USD/ obyv. Nejbohatší zeme karibské oblasti. Pestuje se zejména cukrová trtina, káva, banány, bavlna. Chov skotu, rybolov. Prumysl chemický a petrochemický, strojírenský, elektrotechnický, farmaceutický, textilní, potravinárský. Významný cestovní ruch.Území puvodne osídleno Aravaky a Kariby. 19.11.1493 objeveno K.Kolumbem. V 16.-18. stol.castý cíl pirátu. 1873 zrušeno otroctví. Po americko-španelské válce postoupeno v roce 1898 USA. Od 25.7. 1952 volne pridružený stát USA. V posledním referendu o zmene statutu odmítnuta premena Portorika na 51. stát USA. V cele stojí americký prezident zastoupený guvernérem.Yellowstonský národní parkYellowstone je národní park státu Wiomig. Byl založen roku 1872 Theodorem Roosveltem, který se zameril na ochranu prírodního bohatsvtí, a tak dal vzniknout peti národním parkum. Se svou rozlohou 9 000 kilometru cterecních je nejvetším národním parkem v USA. Na této ploše se nachází travertinové kaskády, unikátní gejzíry, bublající tunky a horská zrídla, která dokazují sopecný puvod, ale i nádherná horská krajina a bohatství zvere. Pro turisty tu není prekvapením, když se prícinou zablokované silnice ukáže los, medved nebo bizoni. Horské pásmo Severních Skalntých hor ( Northern Rocky Mountains) se táhne od kanadských hranic až k pramenum rek Yellowstone a Madison ( tedy zhruba k hranicím národního parku). Avšak ani národním parkum a jeho prírodním krásám se nevyhýbají prírodní katastrofy. Dukazem toho jsou rozsáhlé požáry, které tento park zachvátilyv roce 1988.Mezinárodní ledovcový park GlacierLeží na území Montany v USA a Alberty v Kanade. Byl založen v roce 1932 jako první mezinárodní park.Parku vévodí hory, které zaujímají 4 597 kilometru ctverecních.Vegetace parku je z velké cásti tvorena jehlicnatými lesy a alpinskou florou s horci a bílými liliemi. Oblasti obývá více než 60 druhu savcu, vcetne grizzlyho, meveda baribala, losu a jelení zvere, mnoha ptáku bažantovitých, vran a orlu belohlavých. Nádheru prírody dokreslují vodopády, pruzracné reky, potoky i reky s nepreberným množstvím ryb.Tato oblast sice není nejvyšší, ale je zde seskupení všech glaciálních a postglaciálních jevu horského zalednení. To znamená, že zde najdeme ledovce a jezera, která k Severní Americe neodmyslitelne patrí.Grand CanyonRozkládá se na jihozápade USA ve státe Arizona na celkové ploše 4933 kilometru ctverecních. Byl založen roku 1919 pod záštitou mezinárodní organizace UNESCO.Zvedání zemské kury, vyvolané vzájemným pohybem kontinentálnich desek a zpusobující vrásnení tj. vlastne tvorbu pohorí , je strídáno prirozeným erozivním „obrušováním“, vymíláním a odnosem. Národní park získal své jméno po kanonu, který leží na jeho území. Velkolepe pusobící a divoce clenitý Velký kanon (Grand Canyon) je hluboko zarezaný do zalesnení Coloradské náhorní plošiny. V jezere Powell se uszují naplaveniny reky Colorado. Jméno této reky vychází z anglického „color“-barva, barevný. Je mnohobarevná podle barev hornin - rezave cervený pískovec, šedá bridlice, žlutý vápenec.YosemiteByl založen roku 1890 ve státe Kalifornie. Jeho rozloha je 3084 kilometru ctverecních. Prevážnou cást parku tvorí divoká skalní krajina vymodelovaná erozivní cinností ledovcu napr. Half Dome je 2695 metru vysoká kupolovitá skalní hora. Horní hranice lesa leží ve výšce 3000 metru. Níže položené oblasti jsou zcásti huste zalesneny. Údolí se zalesneným dnem a skalními útesy patrí mezi hlavní turistické zajímavosti ( jsou terény extrémních horolezu). Mezi nejvyšší vodopády sveta patrí Yosemitský vodopád . Je 740 metru vysoký. To znamená, že je asi 12x vyšší než slavné Niagarské vodopády.Nachází se tu i zhruba 300 jezer, 5 živocišných zón, 220 druhu ptáku, 75 druhu svacu. Medved grizzly tu není už od pocátku 20. století, medvedi baribalové jsou zde velmi castí a jsou zvyklí na turisty stejne jako veverky nebo medvídci mývalové. I rostlinstvo je tu doslova mohutne zasoupeno tzv. mamutími stromy. Strom Grizzly Giant je už (možná) více než 2700 let starý, 63 metru vysoký a prumer jeho kmene u zeme je úctyhodnách 7 metru.Bryce Canion a ArchesNa ploše 145 kilometru ctverecních ve státe Utah byl založen roku 1928 národní park bryce Canyon. Polopouštní, silne zerodovaná krajina na okraji zalesnené náhorní plošiny, kde nejvýznamekší turistickou zajímavostí je amfiteátr kanonu Bryce Canynon s bizarními skalními útvary ruzných barevných odstínu.Klify (cliffs) jsou vysoké srázné steny. Na nekterých klifech se vyvinuly unikátní prírodní jevy, které jsou casto chráneny jako národní papamátky a monumenty. K nejznámejším patrí práve Bryce Canynon. Zdejší tvary vznikly diferencovanou erozí a predstavují ruzné skalní pilíre, veže, kulisy a pyramidy.Národní park Arches byl založen roku 1929 ve státe Utah na ploše 295 kilometru ctverecních. Krásne zerodované skalní ostrohy vycnívající z polopouštní náhorní plošiny, prerušené pestre zbarveným údolím Salt Valley. Turisticky nejzajímavejší jsou bezesporu cetné pískovcové skalní útvary: brány, veže, oblouky, okna, hrady, apod.(skalní oblouk Delicate Arch).Sequoia a Kings CanionVe státe Kalifornie leží na ploše 3495 kilometru ctverecních dva parky. Sequoia Park byl založen v roce 1890 a Kings Canyon roku 1940. Jedná se o žulové pohorí s výškou pres 4000 metru s hluboko zarezanými kanony a množstvím jezer. Hustá vegetace trnitých krovin (chapparal) v nízkých polohách je výše vystrídána jehlicnatými lesy, které dále precházejí v alpinské pásmo, sahající až do výšky pres 3400 metru. Ve výškách kolem 2000 metru rostou nejvetší stromy na Zemi - sekvoje. Výraz “sequoia“ je indiánského puvodu ( jméno indiáského nácelníka). Turisty jsou nejvíce vyhledávány vysoké hory, lichá jezera, hluboké soutesky, zurcící bystriny a vodopády. Na území parku nalezneme též pohorí Sierra Nevada. Nejvyšší centrální cást hrástové stavby vrcholí na jihu sérií uklonených ker -takto je tvoren ostrý rozvodní hreben Great Western Divide ( Velké západní rozvodí). Na úpatí západních svahu se nacházejí lokality s morskými karbonátovými sedimenty. Na nejvyšších hrebenech jsou malé karové ledovce a rosáhlá firnovište. Hlavním tokem je reka Kings, jejímiž zdroji jsou reky South, Middle a North Fork. Všechny tyto reky pramení pod nejvyššími štíty a tecou k západu. South Fork Kings River a Middle Fork Kings River (Jižní a Strední rameno Královské reky) patrí k nejhlubším údolím kanonu.Carlsbad CavernesByl založen roku 1930 a jeho rozloha ciní 189 kilometru ctverecních. Prozatím je probádáno asi 80 jeskyní. Nejhlubší z nich je Lechuguilla (477m). V jeskyni se nacházejí excentrické krápníkové sloupy, rostoucí bez ohledu na zemskou pritažlivost, všemi smery. Mají všelijak pokroucené, mnohdy dokonce kerovite rozvetvené tvary. Je zde jeden z nejvetších jeskynních sálu sveta: Big Room (540m délky, 330m šírky a 77m výšky). Systém podzemních dutin se táhne v délce 30 kilometru a tvorí nejvetší krasové propasti na svete, z nichž nejhlubší merí kolem 300 metru. Jsou zde 18 metru vysoké stalagmity, jeden z nejvyšších krápníkových sloupu sveta merí dokonce 32 metru - nalézá se v jeskyni Ogle.V Carlsbad nepusobí pouze obvyklá voda s obsahem kyseliny uhlicité, ale navíc ješte voda s obsahem kyseliny sírové. Z ropných ložisek v hlubokém podzemí stoupá totiž na povrch sirovodík a mísí se se spodní vodou, pricemž vzniká agresivní kyselina.Je tu zastoupena fauna i flora-rostlinstvo asi 800 druhu (kaktusy, orešáky, kiláje), 60 druhu savcu, 330 druhu ptáku. Ve 30. letech zde prebývalo 8 až 9 milionu netopýru, nyní pouhý milion. V první ctvrtine 20. století bylo v jeskyních teženo hodnotné hnojivo guana (navršeno pod místy, kde nocují netopýri), od roku 1930 byla težba zastavena.EvergladesByl založen ve státe Florida roku 1947 na ploše 5929 kilometru ctverecních. Jeho vrstvy jsou : vápenec, miamský oolit. Vápenec je mnohdy prekryt jeden až dva metry silnou vrstvou rašeliny a vrstvami jílu, které zadržují vodu, a tak podporují další plošné šírení bažin (bažinné lesy, tzv. big cypress wamp, jsou 150 km dlouhé a kolem 60-ti km široké, hammocks jsou malé ostruvky pevné pudy porostlé bažinnými tropickými stromy). Nespocetné vápencové útvary se vyskytují na západe.Jediné místo ve Spojených státech, jehož zvírena a kvetena jsou poznamenány tropickým charakterem - královské palmy, vodní toky se slanou i sladkou vodou a mangrové lesy ( možná nejrozsáhlejší v Severní i Jižní Americe). Jsou zde pozoruhodní ptáci, kapustnáci, delfíni a aligátori, 275 druhu ryb, pres 400 druhu ptáku. Ale i rostlinstvo je zde hojne zastoupeno : až tisíc druhu rostlin (4 druhy mangrovníku). I tento park má svou pozoruhodnost, tzv. „Reku tráv“, což jsou vysoké traviny s ostrými zoubkovanými listy. Jednou za 7-10 let však musí shoret, aby zustala vitální a omlazovala se. Požáry jsou však z bezpecnostních duvodu potlacovány a na úkor techto travin se rozširují jiné rostlinné druhy.Colorado Národní park leží ve státe Colorado a protéká jím stejnojmenná reka, které se behem let podarilo vyhloubit 19 kanonu. Nejznámejší a nejvetší je Grand Canyon, nad jehož rozmery - 460 km dlouhý, 30 km široký a více než 1,6 km hluboký - zustává rozum stát. Každorocne jím prochází 5 miliónu návštevníku. Velký kanon má dva okraje severní (North Rim), který je vzdálený 320 km od jižního (South Rim). Severní okraj lemují lesy borovic, smrku pichlavých a osik. Horské louky se na jare rozzárí jasnými barvami ruzných kvetin. V lesích žije jelen ušatý a datel, spolu se vzácnou beloocasou formou veverky ušaté, jejíž standardne vybarvené populace žijí na jižním okraji. Na vrcholcích hor je soucasná svrchní vrstva pudy a dno kanonu tvorí 2 miliardy let stará bridlice. Práve zde rostou kaktusy, agáve a larea trojzubá. Behem dne, kdy teploty dosahují až 38oC, krouží na obloze orli skalní, krkavci, zpevní ptáci a kolibríci. Pri úsvitu a za soumraku vycházejí ze svých úkrytu pouštní leguáni, ovce tlustorohé a vzácne jsou k videní i pumy. V kanonu je pres 70 perejí a první expedice, která se vydala podél reky Colorado se uskutecnila v roce 1859.DenaliDenali leží na Aljašce, která oplývá neuveritelným množstvím a neobycejnou rozmanitostí volne žijící zvere. Nikde není poznat drsné vnitrozemí Aljašky lépe než v národním parku Denali, který zaujímá plochu 24 300 km2 . Korunou jeho krásy je hora Mac Kinley, v jazyce severoamerických Indiánu Denali, což znamená "vznešená". Se svými 6194 m je nejvyšším vrcholem Severní Ameriky. K videní je tu 37 druhu savcu a 159 druhu ptáku. V parku žije sob karibu, ovce aljašská, liška, grizzly, vlk a rosomák. V nejvetší známé hustote na km2 zde hnízdí orel skalní. Spolu s ním zde naleznete dalších 17 druhu sov, jestrábu a sokolu. V lesích prevládá smrk sivý a smrk cerný, které doplnují ruzné topoly a bríza. V léte tundra doslova exploduje kvety a ruznými plody. Další parky: Canyon Lands, Great Sand Dunes, Joshua Tree, Mesaverde, Rocky Mountain, Zion, Dinosaur N.M.Jasper Banff.

Nemoci V Severní Americe nehrozí návštevníkum žádné zvláštní riziko neobvyklých infekcí, pouze v nekterých oblastech USA se vyskytují v prírodních ohniscích ruzná virová horecnatá onemocnení prenášená komáry a klíštaty (dokonce i mor) udržující se v ohranicených prírodních ohniscích mezi zvíraty. Riziko nákazy je tu ovšem minimální.Vážným problémem celé Ameriky je ochrana životního prostredí. V prérijních oblastech dochází v dusledku rozorání velkých ploch k erozi pudy. Znacné škody zpusobují kyselé dešte z ovzduší znecišteného prumyslovými závody na severovýchode USA a v jihovýchodní cásti Kanady. Na druhé strane Spojené státy a Kanada dosáhly významných úspechu pri snižování škodlivých výfukových plynu z automobilových motoru.

Diskusia

Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Podobné dokumenty

Názov práce Dátum A4 Slová Hodnotenie
 
cz Dějiny U.S.A. 11. 5. 2008 3988 0.9 320
 
cz Ekonomika Ameriky … 21. 7. 2011 4777 1.5 470
 
sk Why do you want to… 17. 6. 2011 4086 1.8 878
 
en USA - United States… 17. 6. 2015 6307 1.3 406
 
en USA - United States… 17. 6. 2015 5221 2.5 816
 
cz Kalifornie, USA 2. 3. 2011 4411 1.0 323
 
cz Národní parky USA 24. 5. 2011 4325 2.0 704
 
cz Kosmický program USA 7. 1. 2009 3771 0.6 181
 
cz Washington, USA 14. 11. 2007 3718 0.6 185
 
cz USA 22. 8. 2009 4175 0.8 208