NAJVÄČŠIA DATABÁZA
ŠTUDENTSKÝCH REFERÁTOV NA SLOVENSKU

Nájdi si dokument, ktorý potrebuješ v inom jazyku: SK CZ HU

Celkom referátov: (12578)

Jazykové kurzy, štúdium a pobyty v zahraničí
Prihlásenie Prihlásenie Registrácia
Pridaj svoju prácu

Referát Jádrové oblasti světa: JV pobřeží Austrálie

Odoslať známemu Stiahnuť Nahlásiť chybu Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Doplnkové informace o referáte:

Oblasť:Geografia

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:1798

Počet písmen:10,108

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet strán A4:5.62

Počet zobrazení / stiahnutí:4055 / 77

Veľkosť:11.77 kB

Jádrové oblasti sveta > Jihovýchodní pobreží Austrálie
VYMEZENÍ >
Jádrová oblast jihovýchodní Austrálie se rozkládá na území dvou australských svazových státu – Nového Jižního Walesu a Victorie, zejména pak pri pobreží Tasmanova more a Bossova prulivu (Bossuv pruliv oddeluje Australský kontinent od 240 km jižne vzdáleného ostrova Tasmánie).

PRÍRODNÍ PODMÍNKY >
Území Nového Jižního Walesu a Victorie je prevážne nížinného rázu, ale pás široký zhruba 300 km a táhnoucí se soubežne s pobrežím je naopak hornatý. Svou nejvyšší cástí sem totiž zasahuje Velké predelové pohorí, nejrozsáhlejší a nejvyšší pohorí Australského kontinentu. Zde se pohorí nazývá Australské Alpy. Vyskytuje se tu dokonce nejvyšší hora Austrálie, 2228 metru vysoká hora Mt. Kosciusko. Práve tento pás je místem nejvetšího soustredení obyvatelstva i prumyslu. Tato oblast je na rozdíl kontinentu zavlažována rekami (zejm. Murray River a Darling) stékajícími z pohorí. Typickou flórou pro toto území jsou traviny, eukalypty a jiné stále zelené stromy. Vetšina druhu fauny i flóry je endemitní. Podnebí je subtropické a mnohem vlhcí než na zbytku kontinentu (V Sydney spadne 1200 mm srážek rocne). Dá se ríci, že východní cást kontinentu je jedním z nejvhodnejších míst pro život lidí a rozvoj spolecnosti a prumyslu v Austrálii. To je dáno predevším príznivým podnebím, dostatkem vody, vhodným geografickým profilem podobným evropskému, znacnými zdroji surovin. Tato fakta pravdepodobne velmi výrazne prispela k dynamickému rozvoji této oblasti již od zacátku osídlení Evropany (viz odstavec Historie).

Nerostné bohatství >
Prírodní zdroje nerostného bohatství jsou zde velmi bohaté. Pri pobreží Tasmanova more se nachází znacne velká ložiska cerného uhlí, ve Victorii uhlí hnedé. V šelfu v blízkosti mesta Melbourne nalezneme zásoby ropy a zemního plynu. Pujdeme-li pak ješte smerem do vnitrozemí, nalezneme bohatá ložiska medi, ale i zinku, olova a stríbra.

HISTORIE >
Osidlování Austrálie Evropany odstartoval britský kapitán James Cook, který v roce 1770 pristál práve v blízkosti dnešního mesta Sydney (Nebyl však úplne první, již v 17. století byla Austrálie navštívena Nizozemcem Willem Janszoonem a obepluta A. J. Tasmanem). V této dobe obývaly kontinent puvodní domorodé kmeny, které sem prišly z Asie asi pred 40 000 lety. Behem následujících desetiletí si Británie podmanila celý kontinent. V roce 1778 zacala deportace mnoha britských veznu a Austrálie je tedy nekdy nazývána „Kontinentem trestancu“. V letech 1788 – 1851 migrace znacne vzrostla z duvodu „Zlaté horecky“. V letech 1900 – 1901 bylo dosud 6 samostatných kolonií sdruženo do Australského svazu. Roku 1911 bylo ke svazu pripojeno i Severní teritorium (dosud nevlastní statut svazového státu, o jeho zrovnoprávnení s ostatními územími se dnes stále intenzivneji uvažuje). Hlavu státu byl vždy britský panovník, jehož zastupoval guvernér. Westminsterský zákon (vydaný v Londýne roku 1931) zrovnoprávnil všechny své významné kolonie v rámci Commonwealthu a dal jim tak možnost osamostatnení. Australští muži bojovali za Británii v obou svetových válkách. Po roce 1945 došlo k zatím velkému prílivu obyvatelstva (asi 3 000 000 lidí). V roce 1986 byl schválen Australský zákon, podle nehož je spojení s Británií už jen formální a Austrálie je na své materské zemi de facto nezávislá. Pod taktem premiéra Paula Keatinga se Austrálie mela zcela odštepit a osamostatnit. V parlamentních volbách konaných roku 1996 byl ale namísto Keatinga zvolen John W. Howard, který je z rad konzervativcu a prosazuje zachování nynejšího stavu.

Oblast Nového Jižního Walesu a Victorie se z celého kontinentu rozvíjela vždy nejvíce. Práve zde byla v roce 1778 založena puvodne trestanecká osada, která dala vzniknout mestu Sydney, dnes nejvetšímu mestu Austrálie. Protože to bylo nejstarší objevené území a prírodní podmínky zde byly velice príznivé, docházelo tu k výstavbe vetších mest. Nerostné bohatství prispívalo k rozvoji prumyslu. Po Druhé svetové válce se mnohá mesta následkem príchodu velkého množství emigrantu postupne spojila v aglomerace. Narustala výstavba komunikací a infrastruktury. Rozširování težebních aktivit a významné postavení prumyslu v této oblasti vyneslo Austrálii do cela svetových producentu a vývozcu.

CHARAKTERISTIKA OBLASTI >
Obyvatelstvo se soustreduje do velkých aglomerací, které zde figurují nejen jako centra prumyslu. Jsou to významná obchodní centra a strediska turistiky. Nejvetší mesta jsou Sydney a Melbourne. Mezi nimi je umístena Canberra, kde je soustredena vláda, parlament a diplomatické složky. Hustota zalidnení se v Novém Jižním Walesu pohybuje kolem 10 obyvatel na km2 a ve Victorii dokonce kolem 20 obyvatel na km2. Ve srovnání s nejvetšími jádrovými oblastmi sveta to nemusí být príliš, vezmeme-li ale v úvahu prumernou hustotu zalidnení v celé Austrálii (tj. 2 obyvatelé na km2), zjistíme, že rozdíl je obrovský. Oba státy mají podíl na lidnatosti celého kontinentu dohromady 58,7 %, pricemž jejich rozloha je jen asi petinou rozlohy celé Austrálie. Oblast má zásadní význam po celé území jihovýchodní Asie a Pacifiku.

Doprava >
Až na výjimky leží mesta pri pobreží nebo v krátké vzdálenosti od nej, takže se tu nachází velké prístavy. Lodní doprava slouží hlavne k prevážení nákladu s cizími zememi, ve vnitrozemí se k preprave mezi méne vzdálenými body využívá hustá uzlovitá sít železnic a silnic. Do výstavby silnic se investují znacné prostredky, protože jsou intenzivne využívány k preprave nákladu. Austrálie je kontinentem geograficky pomerne oddeleným od zbytku sveta a vnitrní vzdálenosti jsou díky rozlehlosti také velké, prepravu tedy zajištují predevším letadla (mezinárodních letišt jsou tu desítky, menších soukromých ješte více).

Prumysl >
V oblasti je rozvinutý predevším težební prumysl. Nejduležitejší surovinou je cerné uhlí, jehož je Austrálie svetovým výrobcem. Nejvetší doly se nachází práve na východe Nového Jižního Walesu. Další významné prumysly jsou strojírenský, hutnický a chemický (Ostatní se prirozene vyskytují také, ale ne v takové míre). V Novém Jižním Walesu se vyrábí 37 % australské energie, a to nejen z uhelných, ale i z vodních elektráren.

Zemedelství >
Zemedelství této oblasti je významné pro celý kontinent, N. J. Wales a Victoria mají nejvetší podíl orné pudy ze všech svazových státu (Predevším proto, že je tu dostatek vody a nemusí se umele zavlažovat). Zemedelství je mechanizované a výnosy pomerne velké, dokonce prebytkové. Vlastníci pudy žijí na farmách a obhospodarují obrovské hektary pudy (Prumerne 75 000 akru). V zemedelství je zamestnáno 5 % obyvatelstva. Pestuje se pšenice, kukurice, rýže, vinná réva (její produkce stoupá zejm. v posledních letech), cukrová trtina, tabák, ve Victorii navíc ovoce. Najdeme zde také puvodní lesy, jejichž drevo odbírá hlavne Japonsko. Živocišná výroba je zcela zásadní a je zastoupena pastevním chovem skotu a ovcí. Uvádí se, že témer tretina kontinentu slouží pro chov techto zvírat. Nejintenzivnejší zemedelství je provozováno na území státu Victoria (Je to dáno vyšším poctem obyvatelstva a také lidí na km2). Od roku 1950 vrostla produkce zemedelských produktu o 150 %.

Oblast N. J. Walesu a Victorie je velmi vyspelá po všech stránkách. Mimo prumysl pracuje znacná cást obyvatel ve službách, které jsou na vysoké úrovni. Velmi významný je i cestovní ruch – predevším do Sydney prijíždí velké množství turistu. Vezmeme-li v úvahu školství, pocet a rozmístení obyvatel, sociální podmínky a ekonomické aspekty, mužeme prohlásit, že Jihovýchodní pobreží je srdcem
Austrálie a Oceánie.
Stát Rozloha Pocet obyvatel Rok založení Podíl na poctu obyv. Austrálie
NSW 801 600 km2 6,2 mil. 1778 33,8 %
Victoria 227 600 km2 4,6 mil. 1851 24,9 %

EKONOMIKA AUSTRÁLIE
(STRUCNÝ PREHLED HLAVNÍCH ÚDAJU) >
Nejvetší podíl na australském hospodárství mají oblasti východního a z cásti také západního pobreží. Ekonomika Austrálie se zacala výrazneji projevovat až v posledních letech. Úspechy na poli mezinárodního obchodu pricítají analytici velké flexibilite a souteživosti australských firem. Velikost ekonomiky je sice menší než americká ci japonská, výrazne ale prevyšuje napr. Švédsko, Belgii nebo Švýcarsko. Dostatek prírodních a lidských zdroju, zkušenosti a pracovní morálka Australanu zpusobuje vysoký rust hospodárství. Dalšími atributy jsou nízká inflace (Prumerná inflace v 90. letech zde byla 2,5%, zatímco v EU 3,1% a v USA 2,9%), nízké úrokové míry, výkonný a prizpusobivý trh práce. Díky tomu je životní úroven obyvatelstva velice vysoká.
Austrálie si udržuje postavení významného komoditního vývozce, vede v nárocných a specifických prumyslových odvetvích, má velmi vyspelé financnictví ci vzdelávací systém. S príznivým vývojem se dá pocítat i do budoucna – surovin je zatím dostatek, dobre vybudovaná telekomunikacní základna predurcuje významné úspechy v E-Marketingu a internetových projektech, do Austrálie prichází dostatek pracovních sil (predevším z Asie) i vedcu a odborníku (z EU a USA).
Austrálie je clenem techto nadnárodních organizací: OSN, G8, ANZUS, APEC, Commonwealth, IMF, CP, EBRD, ASDB, Five Power Defense Arrangements (obranné sdružení).

NEJVÝZNAMNEJŠÍ MESTA OBLASTI >
Sydney >
Sydney je nejvetším a nejstarším mestem Austrálie a hlavním mestem státu New South Wales. V jeho aglomeraci žijí 4 miliony obyvatel (údaj k roku 1997). Sem se soustreduje nejvetší množství obchodu a prumyslu. Prumysl zde najdeme hutnický, strojírenský (výroba dopravních prostredku), elektrotechnický, chemický, sklárský, polygrafický, textilní, potravinárský.Nachází se zde i vedecké výzkumné ústavy. Mesto je duležitým mezinárodním prístavem a letištem. Dejište letních Olympijských her v roce 2000.

Melbourne >
Po Sydney je to s aglomerací 3,5 mil. obyvatel (1997) druhé nejvetší mesto v Austrálii. Je hlavním mestem státu Victoria. V letech 1901 – 1927 hlavní mesto Austrálie. Významné dopravní, obchodní, financní a kulturní stredisko. Skladba prumyslu je podobná jako v Sydney, navíc se zde vyskytuje gumárenský. Stejne jako Sydney je Melbourne dopravní križovatka, zde se nevíc vypravují trajekty na Tasmánii. V roce 1956 hostilo Melbourne letní Olympijské hry.

Canberra >
Hlavní mesto Australského svazu leží ve federálním distriktu, státem New South Wales podstoupeném nezávislém území. Má pouze 310 000 obyvatel (1997). Sídlí zde vláda a veškeré spolkové a zastupitelské úrady. Bylo založeno roku 1913. Nevyskytuje se zde žádný prumysl, pouze univerzity, observator apod. Mesto je situováno na polovinu spojnice Sydney a Melbourne. Tato dve mesta totiž vedla spory o tom, které z nich bude svazu predsedat.

Newcastle >
Mesto leží v novém jižním Walesu a má necelých 500 000 obyvatel (1997). Je nejvetším australským prístavem, odkud se vyváží vytežené uhlí. Významné stredisko hutnického prumyslu, dále zde najdeme prumysl chemický, elektrotechnický, textilní a sklárský. V letech 1801 – 1824 byl trestaneckou kolonií.

NEJVÝZNAMNEJŠÍ FIRMY SÍDLÍCÍ V SYDNEY A MELBOURNE (stav k r. 1994) >
Sydney
News Corporation (sdelovací prostredky, obrat 7 511 mil. USD)
CSR (stavební materiál, obrat 3 375 mil. USD)
Boral (stavební materiál, obrat 2 963 mil. USD)
Pioneer Inc. petrochemie, obrat 2 298 mil. USD)
Goodman Fielder (potravinárský prumysl, obrat 2 800 mil. USD)

Melbourne
Broken Hill Prop. (petrochemie, obrat 11 308 mil. USD)
Pacific Dunlop (gumárenský prumysl, obrat 4 432 mil. USD)
Foster’s Brewing (pivovarnictví, obrat 4 409 mil. USD)
CRA (energetika, obrat 4 028 mil. USD)
Amcor (papírnický prumysl, obrat 3 391 mil. USD)

Prameny >
Lexikon zemí 2000, kol. autoru; Fortuna print 1999
MM Encyklopedie Diderot 2001; Diderot s r.o. 2000
Seminární práce z verejné ekonomie za rok 2000, Fakulta regionálního rozvoje a správy Masarykovy univerzity v Brne (Martin Vakoc, Slávek Mynár: Austrálie – verejný sektor; V. Davídek: Austrálie)
Casopis Svet poznání: Atlas Sveta; nakl. Marshall Cavendish 2000
Zemepis sveta, kol. autoru, o.r. RNDr. Jirí Tomeš; Columbus 2000 / 2002


Diskusia

Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Podobné dokumenty

Názov práce Dátum A4 Slová Hodnotenie
 
sk Geografia v skratke 19. 6. 2006 2867 -- --
 
cz Kulturní a… 31. 10. 2010 4745 6.1 1769