NAJVÄČŠIA DATABÁZA
ŠTUDENTSKÝCH REFERÁTOV NA SLOVENSKU

Nájdi si dokument, ktorý potrebuješ v inom jazyku: SK CZ HU

Celkom referátov: (12584)

Jazykové kurzy, štúdium a pobyty v zahraničí
Prihlásenie Prihlásenie Registrácia
Pridaj svoju prácu

Referát Hydrosféra

Odoslať známemu Stiahnuť Nahlásiť chybu Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Doplnkové informace o referáte:

Oblasť:Geografia

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:1182

Počet písmen:6,293

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet strán A4:3.50

Počet zobrazení / stiahnutí:4698 / 134

Veľkosť:7.38 kB

Hydrosféra

Zeme vyniká mezi planetami slunecní soustavy svojí hydrosférou. Je to prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosfére, kde se vyskytuje a pohybuje voda v ruzných skupenstvích.
Pod pojmem hydrosféra (vodní obal zeme) rozumíme tedy vodu v oceánech a morích a vodu na povrchu souše, patrí sem i voda vázaná v ledovcích a organizmech, pudní, podzemní a atmosférická voda.
Voda patrí k nejrozšírenejším látkám na Zemi a je v neustálém kolobehu. Pro cloveka má prvoradý význam podzemní voda jako pitný zdroj, reky a jezera jako zdroj energie a spolu s pudní a atmosférickou vodou jako zdroj vláhy.
Schéma rozdelení vod:


voda (71%=100%) -slaná (94%) -sladká (6%) -podpovrchová (4,3%) -led (1,7%) -povrchová a atmosférická (0,03%) -povrchová (0,029%) -atmosférická (0,001%) -reky (0,00015%)


Svetový oceán
-nejvetší souvislá vodní plocha na zemském povrchu
-zabírá 94% objemu všech vod na Zemi a 70,92% celého zemského povrchu
-prumerná hloubka je 3 930 m
-nejvetší hloubky dosahuje v podmorských príkopech (Mariánský p. -11034m)
-nejmenší hloubky dosahuje v šelfech u pobreží
-svetadíly a ostrovy delí sv. oceán na jednotlivé oceány, more, zálivy a prulivy
-ve 20.st. se na základe oceánických výzkumu vyclenily 4 nám známé oceány:
Tichý oceán - 49%
Atlantský oceán - 26%
Indický oceán - 21%
Sev.ledový oceán - 4%
----------------------
Svetový oceán - 100%

-rekordy oceánu:
Tichý oceán:- nejvetší, nejhlubší - portugalský moreplavec Fernao de Magalhaes ho jako první preplul (1520-1521), aniž by ho zastihla boure

Severní ledový oceán:- nejmenší, nejmelší a nejchladnejší (zima -1,8°C; léto 1,5°C)

Indický oceán:- nejslanejší a nejteplejší
- portugalci B.Diaz a hlavne Vasco da Gama tudy objevili námorní cestu do Indie kolem mysu Dobré nadeje

Atlantský oceán:-poprvé preplut kolem roku 1003 Leifem Erikssonem a až témer o 500 let pozdeji Kryštofem Kolumbem

Jezera
-prírodní sníženiny na zemském povrchu cástecne nebo úplne vyplnené vodou
-mají velký geografický význam, velká jezera ovlivnují podnebí, usmernují rícní odnos, mají i turisticko-rekreacní funkci a hlavne jsou zdrojem povrchové pitné vody

-prevážná cást sladké vody je soustredena ve trech oblastech
1.) Severní Amerika- Velká kanadská jezera
2.) Jezera Východoafrické príkopové propadliny
3.) Pánev nejhlubšího jezera planety-Bajkalu

-delení podle puvodu:
1.) tektonická-vznikla poklesem ker zemské kury podél zlomu (pr.Kaspické m.)
2.) sopecná-vznikla v kráterech vyhaslých sopek, zahrazením údolí ztuhlou lávou apod.(pr.Crater Lake v USA)
3.) ledovcová-vznikla odsunovou nebo akumulacní cinností ledovcu (pr.skandinávská jezera)
4.) krasová-(pr.Skadarské jezero)
5.) jezera vzniklá rícní erozí-kolem dolních toku rek (pr.kolem Dunaje ci Nilu)

Reky
-povrchové vody tj. potoky + reky tvorí dohromady rícní sít, rocne rekami odtece 37 100 km3 vody
-vodní toky zacínají jako potoky a bystriny, spojením nekolika menších pramenných toku vzniká reka
-každá rícní sít má hlavní tok a prítoky
pojmy: ústí-místo, kde se reka vlévá do jiné reky ci oceánu apod.
povodí (plocha v km2)-území, ze kt. hlavní tok se svými prítoky odvádí povrchovou i podzemní vodu
rozvodnice-smyšlená cára vyznacující geogr. hranici mezi sousedními povodími
rozvodí-prirozené rozhraní povodí v krajine
úmorí-území tvorené povodími toku, kt. odvádejí vodu do téhož more pr.CR:
3 úmorí:
Baltské - Odra
Severní - Labe
Cerné - Morava

prutok-množství vody proteklé prutocným profilem reky v m3 nebo v litrech za 1s
-vodní toky hodnotíme podle délky toku a prutoku
-prutok kolísá, nebot závisí na zdroji zásobování tj. na snehu, dešti, podzemních vodách apod.
-reky jsou složkou obehu vody, využíváme je v zemedelství i v prumyslu, jsou zdrojem energie, slouží jako dopravní cesty a pri ústí jako prístavy
-nejdelší reka: Amazonka - 7 025 km, 7 mil. km2, prutok 120 000 m3
-nejkratší reky: Reo River - prítok Missouri v USA - 61m
Aril - Itálie - 84m

Vodopády
-vznikají na místech, kde reka vymílá ruzne odolné horniny (hlavne v horninách sopecného puvodu) a tam, kde je reliéf modelovaný ledovcem
-nejvyšší vodopád: Angel (Venezuela) - 979m

Prehradní nádrže
-akumulované zásoby vody
-plošne nejrozsáhlejší p.n. je na rece Volte v Africe - 8 500 km2

Bažiny
-znacné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadneného odtoku vody
-nejrozsáhlejší b. na území Ruska a Kanady
-výskyt slaných mocálu je v bezodtokých oblastech tropu

Podpovrchové vody
-takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách
-je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popr. kondenzací vodních par v horninách, delí se na pudní a podzemní
-termální prameny- prameny, ve kt. vyverá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota pudy
-gejzíry-termální prameny, kt. vystrikují pravidelne v urc. casových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou
- oblasti gejzíru - Island, Yellowstonský NP v USA, Kamcatka …

Vlastnosti morské vody
a) barva- odstín vody je ovlivnen pohlcováním slun. paprsku a taktéž barvou oblohy, závisí na obsahu min. látek, planktonu ve vode a na hloubce
= modrá barva: chudá na plankton
= zelená a nacervenalá barva: more bohatá na živé organismy
= žlutá a nahnedlá barva: barva okrajových morí, do nichž reky prinášejí min. látky
pr.: Rudé m. - korály; Sargasové m. - rasy; Bílé m. - led; Žluté m. - jíl prinášený rekou
b) slanost (salinita)- množství rozpuštených min. látek (solí) - sirany, chloridy, uhlicitany; slanost se vyjadruje v ‰; nejvetší slanost v subtrop. morích (Rudé more - 42‰, Mrtvé more - 245-280‰); nejméne slaná more jsou tam, kde se silne uplatnuje prítok (Baltské more - 2-25‰), slanost ovlivnuje zemepisná šírka, teplota, výpar, srážky a prítoky
c) teplota- pres 53% plochy oceánu má prumernou teplotu na hladine vyšší než 20°C; chladnejší jsou východní cásti ocaánu, protože tam pronikají studené morské proudy a dochází k výstupu chladnejších vod z hlubin; t. se zvyšuje smerem k rovníku a klesá s hloubkou; zdrojem tepla je slunecní energie

Pohyby morské vody
-oceánské vody jsou neustále v pohybu, zpusobují to atmosférické vlivy (pritažlivost Slunce a Mesíce) a vlivy geodynamické (zemetresení)
a) vlnení - vzniká pusobením vetru; je to systém vln o ruzné výšce, smeru a rychlosti
TSUNAMI - vlny zpusobené podmorským zemetresením nb. výbuchy sopek,
mají obrovskou rychlost a drtivý dopad na pobreží
b) dmutí - vzniká vlivem pritažlivých sil Mesíce a Slunce, kt. pusobí hromadení vodních mas na strane privrácené a rovnež vlivem odstredivé síly, která ovlivnuje vznik prílivu na strane od Mesíce odvrácené
- jsou-li Zeme, Mesíc a Slunce v prímkovém postavení, jejich pritažlivé síly se scítají a vzniká skocné dmutí
- pri pravoúhlé pozici se pritažlivé síly odcítají a mluvíme o hluchém dmutí
- príliv se projevuje ponejvíce v zálivech (na SZ Francie - 12m; v Kanade v zálivu Fundy - 19,6m)
c) proudy - jsou vyvolané pravidelnými vetry
- delí se na: hlubinné, vzestupné a sestupné
- teplé proudy - Golfský proud - v míste vzniku je asi 100 km široký, na volném mori se roztáhne a omývá Z a S Evropy, jeho voda má jinou barvu než okolní oceán, má vliv na podnebí Z Evropy; Severní a Jižní rovníkový proud - nachází se v Atlantiku, Pacifiku i v Tichém oceánu; Kurošio - vzniká u filipínských ostrovu
- studené proudy - Peruánský proud - pritéká od Antarktidy a proudí podél Peru a Chile; další proudy: Bengálský proud, Kanárský proud

Diskusia

Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Podobné dokumenty

Názov práce Dátum A4 Slová Hodnotenie
 
sk Hydrosféra 12. 11. 2007 3970 3.7 1107
 
sk Geografia:… 5. 3. 2008 3367 0.7 117
 
sk Hydrosféra 14. 11. 2010 3334 1.2 367
 
sk HYDROSFÉRA 17. 6. 2009 3160 1.4 389
 
cz Hydrosféra - Jezera 13. 3. 2007 3894 2.1 636
 
sk Hydrosféra 16. 10. 2014 1710 -- --
 
cz Hydrosféra 21. 10. 2007 3899 4.5 1522
 
sk Krajinná sféra ako… 19. 6. 2006 2185 -- --
 
sk Geografia - ťahák 29. 12. 2014 2219 -- --
 
sk Atmosféra 1. 6. 2007 5302 18.4 5322