NAJVÄČŠIA DATABÁZA
ŠTUDENTSKÝCH REFERÁTOV NA SLOVENSKU

Nájdi si dokument, ktorý potrebuješ v inom jazyku: SK CZ HU

Celkom referátov: (12584)

Jazykové kurzy, štúdium a pobyty v zahraničí
Prihlásenie Prihlásenie Registrácia
Pridaj svoju prácu

Referát Holandsko

Odoslať známemu Stiahnuť Nahlásiť chybu Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Doplnkové informace o referáte:

Oblasť:Geografia

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:670

Počet písmen:3,417

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet strán A4:1.90

Počet zobrazení / stiahnutí:3276 / 80

Veľkosť:4.05 kB

Rozloha: približne 42 000 km2
Pocet obyvatel: 38 535
Menová jednotka: nizozemský zlatý (gulden)
Hustota obyvatel: 11 obyvatel na 1 km2

Polovina Nizozemska leží pod úrovní more, a bez ochrany hrází a odcerpávání vody by bylo zatopeno. Jak dokládají archeologické nálezy již ze 7. - 5. století pred Kristem, byli prvními obyvateli severní cásti dnešního Nizozemska Frísové, kterí se ani po útocích a návratech nevzdali pokusu o osídlení pobrežního území. Zatím se nepodarilo objasnit proc žili v tak nízko položeném kraji a proc se nestáhli výše do všestranne vhodnejších oblastí. Prežít tak nízko znamenalo být výš, než kam dosáhla voda. Proto také staveli vyvýšeniny na nichž potom staveli svá obydlí. Teprve poslední století pred Kristem umožnily dostatecne velké vyvýšeniny trvalé osídlení pobrežních oblastí.
Stavba nejstarších hrází souvisí s Rímany až do 5. století. Jednoduché hráze mely zabránit vylití dolních toku z brehu a umožnily presun vojska. Ale ani tyto hráze neodolaly vetším prívalum vody. První hráze ve Frísku z 10. Století byly navršené zemní valy zpevnené trávou. Stavba se postupne zdokonalovala, voda však stále vítezila. Nejcastejší prícinou byly boure a tání snehu. Aby hráze odolaly, musely by být pevnejší a vyšší. Ve 14. století se stavely hráze z morské trávy nakupené za drevené kuly. Na zacátku 18. století se objevil drobný vodní živocich „šášen lodní“, jenž drevo rozežral a hráze velmi rychle znicil. Od té doby se používal jako stavební materiál kámen a hráze se budovaly s mírnejším sklonem. Hráze musely být udržovány a zpevnovány. V další etape si stavitelé uvedomili, že potrebují budovat hráze nejen podél toku, ale také napríc. Tato hráz zabranovala pruniku solí do pudy za hrází.
Na prelomu 16. a 17. století se objevily první odvážné projekty na odvodnení a vysoušení rozsáhlých vodních ploch. Pomocí vetrných mlýnu se vysoušela jezera a vznikaly poldery. Tím se také vysušilo jedno z nejvetších jezer (180 km2) Haarlem, na jehož dne bylo vybudováno letište Schipol. V prubehu 18. století bylo vysušeno a zúrodneno 7 000 km2 pudy.Vetšina polderu vznikala v prubehu 16. - 19. století. Postupne se zlepšovaly postupy i technické pomucky. Významným objevem bylo využití páry a od roku 1900 nástup dieselových motoru a elektriny. V letech 1840 - 1852 bylo vymeneno 160 vetrných mlýnu za 3 parní cerpadla. Na dne jezera leží kvetinová pole. V období od roku 1200 do zacátku 20. století bylo skóre zisku a ztrát témer vyrovnané. Vysušilo se 5 204 km2 pudy a voda zatopila 5 666 km2 pudy. Ve 20. století Nizozemsko pristoupilo k realizaci gigantických projektu. Jako první vyrostla 32 km dlouhá hráz Afsluitdijk, za níž byla voda vyslazena a stalo se z ní jezero Ijlselmeer. Tragické záplavy z 1. února 1953, pri nichž voda znicila 500 km hrází, zatopila 2 000 km2 souše a pripravila o život 1 835 lidí, vyburcovaly celé Nizozemsko k realizaci projektu DELTA, navrženého již v roce 1932. Práce zapocaly ve 40. letech dílcími projekty, které však brzy prerušila 2. svetová válka. Po válce se pokracovalo. Behem triceti let vzniklo 11 hrází ruzných typu. V laboratorích, díky pocítacové technice, se dosáhlo požadované presnosti a byly vyvinuty potrebné stroje a lode. Výstavba hrází byla dokoncena v roce 1986. Poslední hráz pres Oosterschelde, technicky nejnárocnejší, se díky ostré kritice verejnosti a ekologu ješte rozestavená zmenila z pevné hráze na prutocnou, která muže být behem 85 minut uzavrena mohutnými železnými vraty. Skládá se z 65 betonových pilíru. Na vzájemne propojených pilírích a v bezpecné vzdálenosti nad vodou vznikla silnice. Výdaje byly 4 násobne vyšší než na pevnou hráz. Hráze v delte zkrátily zdejší pobreží o 700 km spolu s dálnicními mosty, z nichž Zeelendburg o délce 5 021 m patrí k nejvetším v Evrope.
Dlouhodobý pokles pevniny predstavuje 15 - 30 cm za století. Doprovází ho zvyšování strední morské hladiny. Ješte pred 10 000 lety byla morská hladina o 45 m níže a oblast dnešního Severního more byla tehdy souší. Za príštích 100 let by melo dno klesnout o 20 až 85 cm. Proto se musí neustále zvyšovat dnešní hráze a zapojovat výkonnejší cerpadla za vysoké výdaje.


Diskusia

Buď prvý, kto sa vyjadrí k tomuto príspevku (0)

Podobné dokumenty

Názov práce Dátum A4 Slová Hodnotenie
 
cz Nizozemsko -… 1. 1. 2010 3611 0.9 276
 
sk Holandsko 28. 11. 2013 1584 1.3 359
 
sk Holandsko - krajina… 6. 3. 2009 3300 3.0 835
 
sk Politika… 14. 7. 2015 2285 -- --
 
sk Holandsko 25. 1. 2008 1132 -- --
 
sk návrhy k… 10. 2. 2002 3544 -- --
 
sk Niekolko návrhov k… 22. 4. 2005 2987 -- --
 
sk Brusel 4. 9. 2008 5867 24.8 8020
 
sk Holandsko4 13. 7. 2011 2970 3.4 976
 
sk Prava europskej a… 29. 6. 2005 1723 -- --