NEJVĚTŠÍ DATABÁZE
STUDENSTKÝCH REFERÁTŮ V ČESKU

Najdi si dokument, který potřebuješ v jiném jazyce: SK CZ HU

Celkem referátů: (9349)

Jazykové kurzy, studium a pobyty v zahraničí
Přihlášení Přihlášení Registrace
Přidej svou práci

Referát Antropologie

Odeslat známému Stáhnout Nahlásit chybu Zapoj se do diskuse (6)

Doplnkové informace o referáte:

Oblast:Filozofie a politika

Autor: antiskola@antiskola.eu

Počet slov:3021

Počet písmen:17,589

Jazyk:Český jazyk

Orient. počet stran A4:9.77

Počet zobrazení / stažení:7684 / 329

Velikost:20.38 kB

ANTROPOLOGIE JAKO MULTIDISCIPLINÁRNÍ OBOR



ÚVOD


Antropologie jako veda o cloveku zaujímá klícové místo mezi prírodními a spolecenskými vedami. Tato práce má sloužit jako základní prehled antropologických oboru, v nichž se mohou dále uskutecnovat ruzná zkoumání a vedecké práce. V první cásti si mj. u nových antropologických oboru více všímám pojmu \\"kinantropologie\\", jejíž název nese i nove konstituovaná katedra na FTK v Olomouci. Druhá cást se pak strucne dotýká antropologie filozofické a teologické.




PREHLED


1. Obecná antropologie

1.1 Antropologie jako prírodní veda

1.2 Antropologie jako spolecenská veda

1.3 Nové antropologické obory

1.3.1 Kinatropologie a její vztah k telesné kulture

2. Filozofická antropologie

2.1 Vztah k obecné antropologii

2.2 Antropologické myšlení

2.3 Teologická antropologie





1. Obecná antropologie



Antropologie (v rectine anthrópos=clovek, logos=slovo, nauka) je vedou o cloveku. Tento název použil poprvé Aristotelés pro zkoumání prirozené povahy cloveka. Také díla antických lékaru a prírodovedcu (napr. Hippokrates, Galénos) svedcí o tom, že se zabývali studiem lidského organismu. Teprve s nástupem humanismu a zámorskými objevy se predmetem antropologie stává rozsáhlejší studium telesné stavby cloveka a lidského rodu; v 18. Století se antropologie vydeluje z medicínských disciplín a stává se prírodovedeckým oborem. Rozlišují se ctyri historické vývoje antropologie (Wolf, 1993, 122):
a) od antiky do vydání Vesaliovy \\"Anatomie\\", tj. období nesystematického sbírání poznatku o cloveku a jeho hodnocení

b) od Vesalia do vydání Linnéova \\"Systému prírody\\", tj. období studia empirických dat a poznatku, až po jejich zobecnení v rámci živé prírody

c) od Linnéa po vydání Darwinova díla \\" O vzniku druhu\\", tj. období vedeckého studia a ustanovení antropologie jako samostatné vední disciplíny

d) od Darwina po soucasnou dobu, tj. období vývoje moderní antropologie a její diferenciace a specializace

Za \\"otce antropologie\\" je nekdy oznacován nemecký prírodovedec Johann Fridrich Blumenbach (1752-1840), který užil pojmu antropologie poprvé v dnešním slova smyslu.

Co se tedy rozumí moderní antropologií? V nejširším pojetí je antropologie vedou o cloveku, který je soucástí urcité spolecnosti s nejakou kulturou. Antropologové studují cloveka z biologického hlediska, ale zkoumají a porovnávají i ruzné kultury a sociální usporádání v lidských spolecnostech.
Ve schématu 1 (upraveno dle: Wolf, 1971 a 1993) lze jasne videt klícové místo antropologie mezi prírodními a spolecenskými vedami:




Schéma 1




Filozofie


Spole-censkévedy: Psychologie, Pedagogika, Sociologie, Etnografie, Jazykoveda

------: Lékarské vedy, Technické vedy, SOCIÁLNÍ- KULTURNÍ- FYZICKÁ- PALEO- ANTROPOLOGIE, Prehistorie Historie

Prírodní vedy: Fyzika, Chemie, Biologie, GeografieGeologie, Matematika





V tomto pojetí je moderní antropologie obsáhlou multidisciplínou; mluví se také o systému antropologických ved, ci dokonce tzv. integrální antropologii (Wolf, 1993). Jde o nový termín, který vznikl u nás - v USA a ve Velké Británii se vyskytuje podobný termín, tzv. syntetická antropologie, používaný ovšem ve smyslu obecné teoretické disciplíny. Cílem integrální antropologie je integrace veškerých znalostí a ved o cloveku a lidském díle - zahrnuje tedy jak složku teoretickou (syntetickou), tak i praktickou (užitou). U nás je v soucasné dobe jejím hlavním úkolem vytvorení spolupráce mezi antropologickými disciplínami a vedami, od nichž dostává nebo jimž naopak dává ruzné podnety.

Pro budoucí vývoj antropologie je duležité úsilí o stále hlubší propojení s vedami jinými a zároven snaha o zachování si charakteru vedy samostatné.
U nás vznikl po r.1989 nový studijní obor humanistika nebo také humanologie (s cílem vyplnit mezeru po zrušení výuky marxismu-leninismu), jehož hlavními disciplínami jsou biologická, kulturní, sociální a filozofická antropologie.





1.2 Antropologie jako prírodní veda



Antropologie byla do konce 19. století zamerena prevážne na biologické studium druhu Homo sapiens. (Biologie cloveka tak tvorí spolu s botanikou a zoologií hlavní biologické disciplíny). Biologická antropologie zkoumá fylogenetický i ontogenetický vývoj lidského organismu, zvláštnosti a variabilitu telesné stavby, lidské rasy aj. Patrí sem anatomie, fyziologie, genetika, paleontologie a jiná specifická odvetví. Behem 20. století došlo k rozdelení biologické antropologie do techto odvetví:

a) fyzická antropologie (biologie cloveka) - popisná morfologická antropologie

b) prehistorická antropologie (antropogeneze) - bádání o vývoji a vzniku lidského rodu

c) etnická antropologie - studium lidských ras, kmenu a národu

U nás má biologické pojetí antropologie dlouhou tradici a je predmetem výzkumu hlavne na prírodovedeckých fakultách.





1.2 Antropologie jako spolecenská veda



Úsilí o zarazení antropologie mezi spolecenskovední obory není nicím novým, podarilo se to však až na prelomu 19. a 20. století v angloamerické oblasti. Pro tyto zeme je typické široké pojetí antropologie - na rozdíl od kontinentální Evropy, kde prevládá stále spíše pojetí antropologie jako prírodní vedy. Hlavními disciplínami antropologie jako spolecenské vedy jsou:

a) kulturní antropologie - predmetem zkoumání je clovek v závislosti na kulturních zmenách (zpusob života na ruzných zemepisných místech, získávání si obživy, výroba predmetu, zpusoby vzájemné komunikace aj.). - Kultura je zde chápána v nejširším slova smyslu jako vše, co se nevyskytuje v prírode, tedy vše vytvorené clovekem.

b) sociální antropologie - studuje sociální vztahy zvlášte v menších uzavrených spol. systémech, predmetove se blíží sociologii (proto ji Radcliffe-Brown nazývá také srovnávací sociologie). Obsahem je komparativní výzkum s prvotní spolecností (napr. zpusob predávání jazyka, dovedností, poznatku, víry, zvyku apod. z generace na generaci).

Neexistuje však jednotné pojetí kulturní a sociální antropologie a jejich zaclenení v celkové strukture antropologie. Dva hlavní modely jsou znázorneny v následujících schématech (Soukup, 2000a a 2000b):




Schéma 2 Americký model antropologie





[paleoantropologie primátologie, etnická antropologie, vývojová antropologie, molekulární antropologie]


[TEORETICKÁ ANTROPOLOGIE, FYZICKÁ ANTROPOLOGIE, APLIKOVANÁ ANTROPOLOGIE, KULTURNÍ ANTROPOLOGIE, ANTROPOLOGIE]


[etnografie, archeologie, etnologie, prehistorie, lingvistická antropologie, sociální antropologie]






Schéma 3 Britský model antropologie




[paleoantropologie primátologie, etnická antropologie, vývojová antropologie, molekulární antropologie]



[TEORETICKÁ ANTROPOLOGIE, FYZICKÁ ANTROPOLOGIE, APLIKOVANÁ ANTROPOLOGIE, KULTURNÍ ANTROPOLOGIE, ANTROPOLOGIE]


[etnografie, etnologie ]





V centru diskuse stojí vztah americké kulturní a britské sociální antropologie. V americkém kulturní antropologii je \\"kultura\\" chápána jako centrální pojem, a proto je sociální antropologie považována za její soucást. Naopak v britské sociální antropologii je kladen duraz na pojem \\"spolecnost\\", na zkoumání hodnot, a tak se zde kulturní antropologie chápe casto jako subdisciplína antropologie sociální. Ze schémat je jasné, že britská sociální antropologie není tak široce koncipovaná jako americká kulturní antropologie. Ta obsahuje mimo etnografii a etnologii i další subdisciplíny, které umožnují krome synchronního výzkumu i výzkum diachronní.

Antropologickým výzkumem se zabývají teoretická a aplikovaná antropologie. Teoretická antropologie predstavuje teoretický a metodologický základ pro studium cloveka a kultury. Aplikovaná antropologie je založena \\"na využívání antropologických poznatku, teorií, metod a technik k ovlivnování procesu sociokulturní zmeny\\" (Soukup, 1996, 17). Aktuálním predmetem zkoumání jsou napr. zeme tretího sveta, adaptace Indiánu v severní Americe na nové životní podmínky apod.

V soucasné dobe se sociální a kulturní antropologie venují dvema základním liniím: první rozvíjí globální pojetí kultury (napr. kulturní ekologie), druhá pojímá kulturu jako znakový systém (napr. smery nové etnografie).





1.3 Nové antropologické obory



Vedle již zmínených antropologických odvetví vznikly behem posledních desetiletí nové, více ci méne teoreticky nebo prakticky zamerené, antropologické obory:

· ekonomická antropologie - zabývá se komparativním výzkumem ekonomických systému a institucí

· ergonomie - zabývá se pracovním prostredím cloveka s cílem co nejlepší efektivity práce

· etologie - nauka o vzorcích chování (zakladatelem je biolog K. Lorenz)

· forenzní antropologie (soudní a kriminální antropologie) - využívá se pro stanovení rodicovství, totožnosti osob apod.

· gerontologie - zabývá se problémy související se stárím

· kinantropologie - viz kap. 1.3.1

· lingvistická antropologie - studuje vztahy mezi jazykem, kulturou a myšlením (je nejvýznamnejší subdisciplínou soc. a kulturní antropologie)

· molekulární antropologie

· pedagogická antropologie

· politická antropologie - zabývá se komparativní analýzou vzniku a fungováním politických systému

· právní antropologie

· prumyslová antropologie

· psychologická antropologie - soustreduje se na studium vnímání a myšlení v urcitém kulturním prostredí

· sportovní antropologie - provádí speciální výzkumy u sportovcu a zkoumá vliv sportu a telesných cvicení na zdravý vývoj cloveka.





1.3.1 Kinantropologie a její vztah k telesné kulture



Kinantropologie (z rectiny kinein = pohybovat se) je vedou o pohybu cloveka. Zabývá se cílevedomou pohybovou aktivitou a jejím vlivem na telesný, motorický, psychický a sociální rozvoj cloveka (Komeštík, 1998). Tento obor se v zahranicí vyskytuje pod ruznými názvy; oznacení se liší nejen kontinentálne ci národnostne, ale i podle ruzných autoru: Antropokinetics, Exercise Science, Human movement, Kinanthropology (predevším v severní Americe), Kinesiology and Sport, Sport and Physical education, Sport science; Bewegungslehre, Sportmotorik, Sportwissenschaft; Fyziceskaja kultura; na Slovensku pribírá kinantropologie prívlastek \\"športová\\", u nás byly drívejšími názvy napr. Veda v telesné výchove, Teorie telesné výchovy, Teorie telesné kultury.

Hošek a kol. (1992) oduvodnují ve své stati vznik kinantropologie jako samostatného vedního oboru. Podle nich zahrnuje kinantropologie tri dimenze zámerné pohybové aktivity:

1. telesný pohyb a motoriku cloveka

2. zmeny v organismu pri pohybu

3. vztah mezi pohybovou aktivitou a spolecností.

Nelze tedy ztotožnit kinantropologii s antropomotorikou, která svým obsahem odpovídá pouze první dimenzi problému kinantropologie.
Vlastní obsah kinantropologie tvorí následující obory (Hošek, 1993): antropomotorika, zátežová fyziologie, biomechanika; pedagogika, psychologie a didaktika sportu; historie, sociologie a filozofie sportu; manažerství sportu. Kinantropologie je tedy vedecká disciplína, nemužeme za ni považovat vlastní telovýchovnou cinnost. Dle Rýdla (1993, 12) je kinantropologie \\"teorie o telocvicných aktivitách a jejich místu v lidském živote\\". V soucasné dobe je zámerné pohybové aktivite venováno stále více pozornosti v souvislosti se zdravím, regenerací, náplní volného casu, ale i pro její preventivní, psychoregulacní a socializacní vlivy.

Na tomto míste považujeme za vhodné také zmínku o vztahu kinantropologie k telesné kulture, nebot stále pretrvávají urcité terminologické a obsahové nejasnosti, co se techto dvou \\"strešních\\" pojmu týce.

Komeštík (1999) oznacuje kinantropologii jako vední obor a naproti tomu telesnou kulturu jako predmetnou spolecenskou cinnost s durazem na praktický rozvoj pohybové aktivity v rámci telesné výchovy, sportu a telocvicné rekreace.

Hodan (1997, 34) definuje telesnou kulturu jako \\"sociokulturní systém, který jako výsledek cinností, tvorby hodnot, vztahu a norem zabezpecuje specifickými telocvicnými prostredky (telesná cvicení) uspokojování zvláštních biologických a sociálních potreb cloveka v oblasti fyzického a z nej vyplývajícího psychického rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace\\". Z tohoto pojetí tedy vyplývá, že telesná kultura je soucástí kultury obecné, a že telesná cvicení predstavují prostredek - ne cíl - rozvoje cloveka v jeho komplexnosti.
Stredem veškerého zájmu telesné kultury by tedy mel být clovek jako takový. Bohužel však ješte stále pretrvává dualistický prístup k cloveku, rozdelení na složku telesnou a duševní - a rozvoj jedné složky s opominutím složky druhé. Pak se ovšem cílem telesné výchovy stává ovládnutí urcitých cviku a dovedností, pestování tela (body building) s ohledem na vzor, jak je práve spolecností telesná krása vnímána; ve sportu se stává cílem podávat stále lepší výkony a to i za cenu dopingu nebo porušení morálních pravidel fair-play… Pristupujeme-li takto k telesné výchove, stacilo by, aby ucitelé znali pouze správnou techniku cvicení a didaktický postup, popr. ješte zásady sportovního tréninku - a k tomu by ani nebylo potrebné tak dlouhé vysokoškolské vzdelání. (Stojí za povšimnutí, že poté v praxi na školách je ucitel telocviku považován za ménecenného než ucitelé jiných predmetu).

Naštestí si však nekterí odborníci toto nebezpecné zjednodušení v prístupu v telesné výchove uvedomují a propagují monistické pojetí cloveka - tedy pojetí cloveka jako jednoty duše a tela - a z toho pramenící prístup k harmonickému rozvoji jedince i spolecnosti.

Z techto úvah tedy jasne vyplývá nutnost urcitého filozofického východiska a je politováníhodné, že i mnoho studentu a budoucích ucitelu telesné výchovy považuje filozofii telesné kultury za neco zbytecného a nezajímavého.

V soucasné dobe se u nás temito úvahami zabývají Prof. PhDr. Miroslav Choutka, DrSc., Doc. Miroslav Rýdl, CSc. (napr. Kapitoly z filozofie telesné kultury), Doc. PhDr. Anna Hogenová, CSc. (Etika a sport, Pohyb a telo) - na katedre základu kinantropologie FTVS v Praze; Prof. PhDr. Bohumil Hodan, CSc. (Telesná kultura -sociokulturní fenomén: východiska a vztahy), Mgr. Ivo Jirásek, PhD. - na katedre kinantropologie FTK v Olomouci - a další.






2. Filozofická antropologie



2.1 Vztah k obecné antropologii



Filozofická antropologie netvorí žádný nový antropologický obor, ale jde o filozofickou nauku o cloveku, která má dlouhou tradici. Myšlení je základní vlastností a potrebou cloveka, která mu umožnuje uvažovat o svete, o své podstate a smyslu svého života - na rozdíl od zvírat, která mohou své okolí vnímat, ale ne o nem uvažovat. Myšlení utvárí veškeré poznatky o cloveku a stává se jejich základním clánkem. Filozofická antropologie je proto dle Starka (1995, 1) \\"výchozí a urcující pro obsah všeobecné antropologie jako integrální vedy o cloveku\\".

Podle Blechy (1996, 199) je filozofická antropologie \\"filosofická disciplína, která se ptá na povahu cloveka v celku a na jeho místo v prírode\\". Tím se svou povahou odlišuje od jiných antropologických ved, ale i od jednostranného pohledu na cloveka nekterých drívejších filozofických smeru (napr. racionalismus nebo idealismus). Obsahove se tedy filozofická antropologie zabývá clovekem v celé jeho komplexnosti.





2.2 Antropologické myšlení



Už v 16. století požadovala antropologie na rozdíl od tradicního matematicko-prírodovedného zpusobu myšlení, aby byla pri studiu cloveka zohlednena i jeho zkušenostní stránka. Tento požadavek se zacal uskutecnovat až v 19. století a to díky následujícím smerum:

a) materialismus a evolucionismus, b) existencionalismus a personalismus, c) fenomenologie a ontologie cloveka (Coreth, 1994).

ad a) Materialismus znamenal zmenu myšlení behem 18. a 19. století. Potlacil duchovní stránku cloveka a chápal ho ciste mechanisticky jako hmotnou vec. Pripravil cestu Darwinove evolucní teorii, která byla puvodne jen prírodovedeckou teorií bez filozofických záveru. Brzy však byla zneužita v marxisticko-leninském pojetí sveta, které odmítalo jakoukoliv úlohu náboženství a víry pro cloveka. To, že se evoluce a náboženské smýšlení navzájem nevylucují, ukázal ve svém díle napr. francouzský vedec Pierre Teilhard de Chardin. (Jedna z hlavních myšlenek Teilharda (1990, 22), kterou má dnešní veda potíže uznat, napr. zní, že \\"clovek je stredem ci osou evoluce\\").

ad b) Existencionalismus se obrací více ke konkrétní osobe a predstavuje jeden z nejvýznamnejších proudu soucasné filozofie. Klade duraz na existenci konkrétního cloveka, na jeho sebeprožívání, svobodu, ale i na odpovednost. Raným predchudcem je Blais Pascal, pozdejšími Dán Sören Kierkegaard, nebo J.P. Sartre, jež prímo tvrdil, že jsme \\"odsouzeni\\" ke svobode. Významným predstavitelem je Martin Heidegger, který pojímá svou filozofickou antropologii spíše jako ontologii. Blízký tomuto smeru je personalismus kladoucí duraz na osobní a bezprostrední svet cloveka. (Predstavitelé jsou napr. Karl Jaspers nebo Max Scheler).

ad c) Fenomenologie je úzce spjata s ontologií, jejímiž otázkami se zabývali krome Maxe Schelera, také Arnold Gehlen (venoval se problému kultury a techniky, které považoval dusledek naší lidské nedostatecnosti) nebo Helmuth Plessner (zabýval se místem cloveka v systému živých organismu, od nichž se liší svou \\"excentricitou\\", tj. možností nahlížet na sebe s jistým odstupem) aj.

Stojí za to poznamenat, že nekterí hlavní predstavitelé filozofické antropologie se vyjadrovali i k problematice sportu. Byl to napr. Max Scheler ve 20. letech, nebo Helmuth Plessner, který se zabýval sociologií sportu, postavením sportu v prumyslové spolecnosti, vztahem sportu a telesné výchovy (Rýdl, 1993).





2.3 Teologická antropologie



Vymezení antropologie by nebylo úplné, kdybychom se nezmínili o teologické antropologii, která si všímá vztahu cloveka a Boha. Je vlastne urcitým doplnením antropologie filozofické a klícem k dokonalému poznání sebe sama. Filozofie a teologie jsou základem krestanské metafyziky, v níž zaujímá centrální postavení práve antropologie.

Zatímco se rectí filozofové pokoušeli nacházet Boha v makrokosmu - v prírode a prírodních živlech, krestanští myslitelé ho od pocátku hledali v mikrokosmu - tedy v cloveku jakožto Božím obraze. Dle významného katolického teologa Tomáše Špidlíka (1996, 344) je clovek \\"osoba, která v sobe zahrnuje vesmír\\". Tento autor dále uvádí, že antropologii v plném slova smyslu lze nazvat kristologickou (Buh vzal na sebe v Kristu podobu cloveka) a zároven pneumatologickou (Kristus nám sesílá svého Ducha). Clovek je z hlediska svého vzniku duchovne-telesný (Buh vdechl Adamovi po stvorení dech života). Aby bylo dosaženo harmonického rozvoje osobnosti, je nutno dbát ve správné míre o obe stránky cloveka, tedy jak o duši, tak i o telo.




viz. Fenomenologicke pojeti telesnosti - v sekci filozofie







BIBLIOGRAFIE



Anzenbacher, A. (1991). Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Bible - Písmo svaté Starého a Nového zákona (1995). Praha: Ceská biblická spolecnost.

Blecha, I. (1996). Filosofie (Základní problémy). Olomouc: FIN.

Budil, I. T. (1995). Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton.

Coreth, E. (1994). Co je clovek? Praha: Zvon.

Hodan, B. (1997). Úvod do teorie telesné kultury [Ucební texty]. Olomouc: Univerzita Palackého.

Hodan, B. (2000). Telesná kultura - sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. Olomouc: Univerzita Palackého.

Hošek, V. (Ed.). (1993). Postgraduální doktorandské studium v oboru kinantropologie. Praha: Univerzita Karlova.

Hošek, V., Blahuš, P., Vanek, M., & Kovár, R. (1992). Kinantropologie - název oboru. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Gymnica, 22, 35-38.

Jaspers, K. (1994). Filosofická víra. Praha: OIKOYMENH.

Komeštík, B. (1999). Diskuse o základních pojmech kinantropologie. Telesná výchova a šport, 9(11), 16-20.

Lorenz, K. (1990). 8 smrtelných hríchu. Praha: Panorama.

Rýdl, M. (1993). Kapitoly z filozofie telesné kultury [Ucební texty]. Praha: Univerzita Karlova.

Soukup, V. (1996). Dejiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Univerzita Karlova.

Soukup, V. (2000). Prehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál.

Stark, S. (1995). Filozofická antropologie. Plzen: ZCU-Pedagogická fakulta.

Špidlík, T. (1996). Ruská idea. Jiný pohled na cloveka. Velehrad: Refugium Velehrad-Roma s.r.o.

Teilhard de Chardin, P. (1990). Vesmír a lidstvo. Praha: Vyšehrad.

Wolf, J. (1971). Úvod do studia cloveka a kultury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Wolf, J. (1993). Studia humanistica. Clovek a jeho svet [Ucební texty]. Praha: Univerzita Karlova.




Diskuse

REAGOVAT

mark carey napsal/a - 21. 11. 2018 - 10:14

For Microsoft account live password reset, Are you facing troubles regarding your Microsoft account security? MS Customer Service Desk is one of the places where you meet with your entire related requirements and Relation for MS-Products setup and installation. There are strong chances that your account is also insecure like 81% other accounts. If you are also facing troubles regarding account.live.com/password/reset then here is the solution. Softpro services provide all kind of account.live.com sign in queries for Microsoft products. With 24x7 online support, they are best email and password recovery service providers on board. Call Now Toll-Free number: 1-844-797-8692 live password reset For apple ID forgot, If you are facing troubles for apple accounts lost and reset, then here is the working solution- Did you forgot apple id or havings risks of insecurity? Softpro services provide all kind of password-related queries for Apple products. With 24x7 online support, they are best apple id reset service providers on board. [24x7] Toll-Free number: 1844-797-8692 forgot apple id password

REAGOVAT

mark carey napsal/a - 21. 11. 2018 - 10:13

Apple email support- If you are facing troubles for apple accounts lost and reset, then here is the working solution- Did you forgot apple id or havings risks of insecurity? Softpro services provide all kind of password-related queries for Apple products. With 24x7 online support, they are best apple id reset service providers on board. [24x7] Toll-Free number: 1844-797-8692 http://softproserv.com/iforgot-apple-id-password/index.html

Zapoj se do diskuse (6)